Řešení pro novostavby
Hydroizolace staveb jsou takovou částí výstavby domu, které zpravidla zákazník nevěnuje přílišnou pozornost a plně se spoléhá na odbornost zvolené stavební firmy. Ta však nemusí mít s hydroizolacemi hlubší zkušenosti a v praxi se pak často setkáváme s nekvalitně provedenými izolacemi, které mají za následek vzlínání vlhkosti do domu. Tato vlhkost pak ničí omítky jak na fasádě, tak v interiéru domu a dodatečná oprava těchto izolací přináší investorovi nemalé náklady navíc.
Časté dotazy
- Jak mám postupovat, když potřebuji řešit izolaci nové betové terasy?
- V případě, že je potřeba udělat betonovou terasu novou, přidejte při míchání do nového betonu izolační přísadu SIKKATON A - na takto izolovanou betonovou terasu pak můžete položit libovolnou podlahovou krytinu.
- Potřebujete-li izolovat i proti radonu, aplikujte ještě na novou betonovou terasu izolaci PROFIDICHT 1K FIX a pak teprve položte podlahovou krytinu.
- Stavíme nový dům a v interiéru chceme eliminovat jakékoliv škodlivé látky a alergeny ve vzduchu použitím ekologických materiálů. Co doporučujete?
- Zamyslete se nad tím, ve kterých místnostech vám nejvíce záleží na zdravém vnitřním prostředí (nejčastěji to bývají ložnice a dětské pokoje, kde chceme eliminovat jakékoliv škodlivé látky a alergeny ve vzduchu) a které místnosti budou nejvíce zatíženy vlhkostí (kuchyně, koupelny - různé dle možností odvětrání).
- Doporučujeme aplikaci omítek KLINOSAN a zajistíte si bez dalších speciálních nátěrů, odvlhčovačů apod. trvalou ochranu proti plísním a čisté vnitřní prostředí.
- Jak správně provést základní izolace u novostaveb - izolaci základové desky a izolaci obvodových stěn?
- Izolace základové desky je velmi důležitou částí stavby, protože v pozdějších fázích stavby už se k ní není možné dostat a případné dodatečné opravy jsou vždy mnohem nákladnější, než původní cena hydroizolace.Jednoduchým způsobem jak izolovat základovou desku je použití krystalizační hydorizolace betonu Sikkaton B nebo Sikkaton A. K aplikaci stačí vrtačka na rozmíchání a váleček, koště nebo štětka na rozetření.
- Izolace obvodových stěn zajišťuje, aby se jakákoliv vlhkost z okolního terénu nedostala pod úrovní terénu do konstrukce domu, nepoškodila ji a zároveň nemohla vzlínat po stěnách vzhůru do částí nad terénem. V případě, že jsou hydroizolace obvodových stěn provedené nekvalitně a vlhkost se dostává do konstrukce, vznikají následně na fasádě vlhkostní mapy, dochází k degradaci vnějších omítek a k dalším škodám.Základní hydroizolaci obvodových stěn tvoří bitumenové stěrky, které se natírají od úrovně základové desky až po úroveň terénu (s přesahem 30cm).
- Lze dosáhnout použitím omítky imitaci přírodního kamene?
- Náš produkt Francouzský kámen je designová omítka pro fasády i interiéry, která dokonale imituje vzhled přírodního kamene. Lze ji použít na fasády, ploty, ale i do interiérů. Výrazně promění vzhled vašeho domu, bytu či kanceláře, i když bude použita jen na jeho částech – orámování oken či dveří, bosáže rohů, dekorativní prvky v klenbách, na sloupech, krbech.
Články - poradna
- Nedostatečné větrání způsobuje vážné zdravotní problémy
- Větrání vnitřních prostor má dvě zásadní funkce: odvod nahromaděné vlhkosti z interiéru a výměna vzduchu s vysokým obsahem CO2. Kolik vlhkosti ale vlastně denně vyprodukujeme a jaké následky může mít její nedostatečné odvětrání do okolí?
- V interiéru lidé tráví až 90% veškerého svého času. Dospělý jedinec průměrně vydýchá za den 12.000 litrů vzduchu. A současně do vzduchu za stejný čas vypustí cca 2,5 litru vlhkosti. Další vlhkost v interiérech vzniká vařením a sušením prádla. Z těchto čísel jasně vyplývá, že větrání interiéru je naprosto nezbytné, a to obzvláště máme-li v bytě nová plastová okna, zateplenou fasádu a další opatření bránící úniku tepla, a s ním i vlhkosti, do vnějšího okolí.
- Nedostatečné větrání ve výsledku neohrožuje pouze stavební konstrukci, ale i zdraví člověka. Pokud se člověk zdržuje ve špatně větraných prostorách, brzy se dostavuje únava, poruchy učení a soustředění, bolesti hlavy, pálení očí. Současně klesá pracovní výkon a člověk je náchylnější k infekčním chorobám.
- Výraznější problémy se mohou dostavit za 5, 10 ale i 30 let. To se týká i karcinogenů. Oxidy dusíku, které jsou nahromaděny v nevětraných prostorách, mají rovněž neblahý vliv na vznik alergií. A pokud nevětraný vzduch obsahuje i vyšší podíl vlhkosti, je to ideální prostředí pro vznik plísní a šíření bakterií, jejichž důsledkem mohou být v lepším případě „jen“ záněty horních cest dýchacích. Správným větráním tato rizika výrazně eliminujeme.
- Jak často a jakým způsobem je vhodné větrat jsme již popsali v článku „Větrání – kdy, jak často a proč vlastně?“
- Co dále pomáhá ke snížení vlhkosti v domácnosti?
- a) zavírat dveře do koupelny při sprchování, po sprchování otřít stěny a podlahu a následně vyvětrat
- b) nesušit mokré prádlo uvnitř bytu, využívat balkon nebo sušárnu; není-li to možné, snažte se sušit prádlo alespoň u otevřeného okna.
- c) nestavět nábytek k obvodovým zdem budovy
- d) při vaření využívat digestoř s přímým odtahem.
- Základní způsoby sanací vlhkých staveb
- Cílem sanace vlhkého zdiva je především snížení vlhkosti ve zdivu. Provádí se většinou kombinací přímých i nepřímých hydroizolačních a sanačních postupů.
- Přehled základních metod: mechanické metody, vzduchové metody, elektrofyzikální metody, chemické metody, sanace povrchu (sanační omítky)
- Mechanické metody – jsou takové, při kterých dochází k vložení hydroizolace do vytvořeného prostoru ve stavební konstrukci. Vložená hydroizolace svou přítomností mechanicky zabraňuje průniku vlhkosti do zdiva. Mezi mechanické metody hydroizolace řadíme: podřezávaní zdiva řetězovou nebo lanovou pilou, vrážení ocelových plechů, podsekání zdiva. Hlavní výhodou mechanických metod je při kvalitním a hlavně kvalifikovaném provedení sanace, poměrně vysoká životnost provedené hydroizolace. Často se však při použití mechanických metod opomíjí vyplnění proříznuté spáry ve zdivu zainjektováním maltou. Následně pak dochází k sesedání zdiva a deformacím stavby, které se projeví trhlinami v omítkách, v extrémních případech může dojít i ke zkřížení oken a dveří. Popsané mechanické metody hydroizolace se nedoporučuje provádět svépomocí, a to především z důvodů použitých speciálních zařízení. Je proto vhodné obrátit se na specializované firmy, které tyto hydroizolace provádějí.
- Vzduchové izolace – princip vzduchových izolací spočívá ve vytvoření prostoru s možností dostatečné cirkulace vzduchu u stavebních konstrukcí zasažených vlhkostí. Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Tato metoda se používá hlavně u starších staveb, kde již byly tyto metody použity v minulosti. Jde tedy v podstatě o obnovení porušených, zazděných či ucpaných vzduchových kanálů. Výhodou této metody je poměrně neomezená životnost. Nevýhodou pak podstatně nižší účinnost ve srovnání s radikálnějšími metodami hydroizolace.
- Elektrofyzikální metody - tyto metody fungují na principu elektroosmózy, kdy za působení stejnosměrného proudu dochází k cílenému pohybu vody v porézním prostředí. Tyto metody se většinou aplikují tam, kde již není možný žádný zásah do stavební konstrukce. Značné omezení až zrušení funkčnosti této metody mohou být elektricky neizolované kovové prvky, vkládané do zdiva (rozvody vody, vytápění, ocelové zpevňující konstrukce). Při nevhodné aplikaci této metody může docházet ke zvýšení koroze kovových součástí stavby. Tuto metodu rozhodně nelze provádět svépomocí, je nutná aplikace odbornou firmou.
- Chemické metody - metody, které jako hydroizolační látku používají chemické roztoky (např. Dicosil 100, akrylátgely apod.). Hydroizolační vrstva při těchto metodách vzniká tím, že se do zavlhlého zdiva napouští (tlakově, netlakově) látka, která proniká do pórů, kapilár a trhlin stavební konstrukce. Takto zaplněná zóna - clona ve zdivu pak brání vzlínání vody a plní funkci dodatečné hydroizolace. Nespornou výhodou této hydroizolace je možnost řešení detailů (vrty v rozích, koutech, v různých výškových úrovních). Většina chemických metod hydroizolace je obnovitelných bez nutnosti dalšího zásahu do statiky objektu.
- Sanace povrchů (sanační omítky) – úprava povrchů vlhkého zdiva výrazně ovlivňuje výsledek celé sanace. A někdy bývá i jediným sanačním zásahem. Řešení sanace objektů pouze sanační omítkou je řešením s omezenou životností (15-30 let v sanacni omitkyzávislosti na míře zavlhnutí a zasolení zdiva). Jde v podstatě pouze o řešení důsledků působení vlhkosti nikoliv řešení odstranění příčiny vnikání vlhkosti do stavební konstrukce. Proto je vždy vhodnější spojit aplikaci sanačních omítek s vhodnými metodami hydroizolací, aby byl efekt sanace z hlediska funkčnosti a dlouhodobosti maximální. Sanační omítka je omítka, která obsahuje více jak 25% pórů v čerstvé maltě. Ty po vyzrání omítky umožňují transport vody (vlhkosti) ze zdiva ve formě vodní páry a současně tyto vzduchové póry slouží k ukládání stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci. Krystalizace solí totiž vytváří tlak, který negativně ovlivňuje pevnost a vzhled omítky. Sanační omítky by měly být aplikovány vždy, když je provedena jakákoliv metoda hydroizolace vlhkého zdiva.
- Výše popsané metody hydroizolací se týkají především vodorovné – dodatečné hydroizolace vlhkého zdiva. Další důležitou oblastí hydroizolací zdiva jsou plošné hydroizolace podlah nebo svislé izolace.
- Doporučujeme:
- Aquabarier - injektážní krém
- Dicosil 100 - hydrofobizační prostředek pro chemickou injektáž
- Baurex-N - tekutá přísada do suchých maltových směsí zajišťující jejich vysokou prodyšnost
- Jádrová omítka Baurex SMS NEW - inovace úspěšné sanační omítky
- Nanosan, Baurex-SAN, Baurex-AQUA - sanační tepelně-izolační omítky
- Lze zateplit každý dům?
- Metody zateplování jsou dnes velmi různorodé a většinu objektů pomocí některé z nich zateplit lze. Pokud si nejste jisti výběrem vhodného materiálu, raději se poraďte s odborníkem.Obzvláště jedná-li se o starší stavbu, u které nejsou často vhodné nejběžnější vnější kontaktní zateplovací systémy a je potřeba volit jiné materiály, příp. kombinaci vícero z nich. Navíc pokud spojujete zateplování i s výměnou oken, jedná se pro stavbu o poměrně rozsáhlou změnu a konzultace s odborníkem je zde opravdu na místě. Kromě stavby samotné má velký vliv na volbu zateplení i způsob využívání, který ovlivňuje na jakou teplotu jsou vytápěny interiéry a kolik vlhkosti se v nich vytvoří.
- Zvyšuje zateplení riziko kondenzace a tvorby plísní?
- Obava z toho, že ve chvíli, kdy dům zateplíme, tak ho takzvaně utěsníme čímž vznikne větší riziko kondenzace vodních par a tvorby plísní, se objevuje velmi často. Pokud však není dům vlhký ve chvíli, kdy ho zateplujeme, není třeba mít strach, že zateplení na tom něco změní. Naopak, zateplením obvodových stěn dosáhneme toho, že vnější vlivy nebudou tolik ovlivňovat teplotu konstrukce, teplota na vnitřním povrchu stěn bude vyšší a na těchto stěnách nebudou moci vznikat plísně.
- Když dům zateplím, přestane tzv. „dýchat“?
- Tzv. „dýchání“ domu – tedy výměna vzduchu z interiéru s vnějším okolím – probíhá z 95% skrze okna, spáry oken a dveří či skrze digestoře, určitě po zateplení nedojde k tomu, že bychom dům utěsnili. K utěsnění dojde spíše výměnou oken a utěsněním okenních spár. Zde je nutné na základě tohoto snížení přirozené výměny vzduchu upravit režim větrání a zajistit snížení relativní vlhkosti v bytě touto cestou. Obzvláště důležité je toto při kombinaci výměny oken s vnitřním zateplením, které posouvá rosný bod blíže do interiéru a je poté potřeba klást na dostatečné větrání velký důraz. Aby bylo riziko kondenzace vodních par a tvorby plísní eliminováno, je možné použít na vnitřní zateplení produkty energetické sanace (např. sanační tepelně-izolační omítky), které zvyšují povrchovou teplotu, čímž kondenzaci i tvorbě plísní zabraňují a zároveň mají vysokou kapacitu pórů, do kterých mohou vlhkost z interiéru pohltit a ve chvíli, kdy je to možné (větrá se) ji zase pustit do prostoru.
- Co když je dům vlhký už při zateplování?
- Pozor si však musíme dát na zateplení domu, který je v danou chvíli vlhký, ať už kvůli zemní vlhkosti, která postupně stoupá konstrukcí vzhůru nebo kvůli zatékání. V takových případech je nutné zateplení domu odložit a nejprve vyřešit příčinu způsobující vlhnutí. U běžných zateplovacích systémů je poté nutné počkat, dokud stavba plně nevyschne a poté teprve zateplovat. Platí, že je vhodné až nezbytné provést odborné měření aktuálního stavu vlhkosti stavební konstrukce a nespoléhat se na to, že se povrch zdiva jeví vizuálně suchý. Pokud potřebujeme dům zateplit ihned, je vhodné obrátit se opět na energetickou sanaci, jejíž produkty dům vysuší a zároveň zateplí. Příčina vlhnutí však musí být odstraněna v každém případě.
- Doporučujeme:
- Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA
- Dicosil 100 – hydrofobizační injektážní prostředek
- Dicosil 110 – koncentrát Dicosilu 100
- Aquabarier – injektážní krém
- Pro které stavby je vhodné kontaktní zateplení a kdy je vhodnější zvolit zateplení bezkontaktní?
- Kontaktní zateplení fasády
- Vnější kontaktní zateplení fasády domu je jedním z nejoblíbenějších způsobů zateplení především kvůli rychlosti montáže, nízkým nákladům a estetickému vzhledu. Díky vytvoření vnějšího obalu na domě zvýšíme tepelný odpor jeho pláště a snížíme únik tepla ven a vniknutí chladu či nadměrného tepla dovnitř. Jako izolant se pro kontaktní zateplení využívá polystyren nebo minerální vlna. Polystyren je levnější a snáze zpracovatelný, minerální vlna má zase lepší protipožární vlastnosti, proto jí dle norem nahrazujeme polystyren u budov vyšších jak 22,5 metrů.
- Bezkontaktní zateplení fasády
- Bezkontaktní zateplení se volí pro stavby, které mají problémy s vyšší vlhkostí, a kontaktním zateplením by se tato vlhkost uzavřela uvnitř domu. Bezkontaktní systém se skládá z nosného roštu, izolantu, odvětrávací mezery, dřevěné kontralatě a vnějšího obložení. Díky bezkontaktnímu zateplení dosáhnou výborných tepelně izolačních vlastností i velmi vlhké stavby. Bezkontaktní systém se dá díky suchému procesu realizace instalovat i při nízkých teplotách, má dlouhou životnost a snadno se udržuje. Jako izolant se nejčastěji využívají výrobky z polyuretanu, celulózy či ovčí vlny. Na izolační vrstvu se montují obklady z dřevotřísky, kovu nebo keramiky. Montáž bezkontaktního zateplení je časově i technicky náročnější, čímž jsou vyšší i pořizovací náklady. Jeho cenu zvyšuje i způsob kotvení a výběr obkladového materiálu. Nejdražším je lícové zdivo.
- Z výše popsaných skutečností vyplývá, že před konečným rozhodnutím o způsobu zateplení daného objektu je nutné mít k dispozici odborné změření vlhkosti stavební konstrukce.
- Jak si vybrat vhodný materiál pro zateplení?
- Na trhu se dnes vyskytuje nejen množství různých zateplovacích materiálů, ale jednotlivé materiály jsou navíc dodávány různými výrobci a tedy pod různými značkami. Pro laika pak může být problém si v široké nabídce vybrat.
- Malou inspirací, jak při výběru vhodné izolace postupovat, může být následující návod:
- 1) Čeho chceme zateplením domu dosáhnout? – pouze úspor energií za vytápění nebo i zvýšení akustické a požární odolnosti?
- 2) Chceme zateplovat celou stavbu či pouze její část? – ve chvíli, kdy potřebujeme zateplit pouze část stavby, víme, že budeme používat vnitřní a nikoliv vnější zateplení
- 3) Jakou kvalitu od izolačního materiálu požadujeme - minimální, optimální či nejvyšší? – zde je potřeba posoudit, jaká zátěž bude na izolaci působit např. z pohledu vlhkosti zdiva, které izolujeme, teplotních výkyvů či pohybů konstrukce, kterou zateplujeme.
- Po zodpovězení těchto otázek je ideální poradit se s odborníkem, který má lepší přehled v jednotlivých materiálech a jejich vlastnostech. Pro rozhodnutí, zda jít cestou vnitřní či vnější izolace vám může pomoci stručný přehled výhod a nevýhod těchto dvou variant v článku Vnitřní nebo vnější zateplení?
- Vnitřní nebo vnější zateplení?
- Stručný přehled výhod a nevýhod vnitřního a vnějšího zateplení.
- 1) Průběh teplot v konstrukci
- Vnitřní zateplení - teplota v konstrukci se mění dle teploty ve vnějším prostředí.
- Vnější zateplení - konstrukce je od vnějšku oddělená izolací, její teplota se příliš nemění.
- 2) Teplná akumulace
- Vnitřní zateplení - snížená, protože teplo z interiérů se přes izolaci do konstrukce nedostane (negativa - místnosti rychleji vychladnou, pozitiva - místnosti se rychleji vyhřejí, a to s nižším výdajem energie.
- Vnější zateplení - vnější zateplení nemá na akumulaci tepla z interiéru žádný vliv (negativa - trvá déle, než se místnost vyhřeje, protože zdi částečně teplo pohltí, pozitiva - po vypnutí topení teplo déle vydrží).
- 3) Tepelné mosty
- Vnitřní zateplení - vyšší riziko, které lze eliminovat tím, že pro vnitřní zateplení použiji tepelně-izolační omítky.
- Vnější zateplení - je-li provedeno správně, tepelné mosty by se neměly tvořit.
- 4) Kondenzace vodních par
- Vnitřní zateplení - oblast, kde voda kondenzuje, se přesouvá k vnitřnímu povrchu, na rozhraní konstrukce a vnitřního zateplení; je potřeba umožnit vypařování do interiéru, odkud ji vyvětráme.
- Vnější zateplení - oblast, kde voda kondenzuje, se přesouvá do vnější části konstrukce a dle okolní teploty se vypařuje přes zateplení ven nebo prostupuje konstrukcí do interiéru.
- 5) „Dýchání“ konstrukce - není-li vložená parozábrana, není „dýchání“ konstrukce nijak omezeno; izolace by měla být dostatečně prodyšná.
- 6) Rozdíly v provádění
- Vnitřní zateplení - omezeno užívání bytu během prací, negativa - úprava osazení topení, konzolí atd., pozitiva - individuální zateplení např. u bytových domů (není potřeba, aby se všichni na zateplování shodli), zateplení jen problémových míst, zachování členitostí vnější fasády, nezávislost na klimatických podmínkách.
- Vnější zateplení - zateplovat se musí u celené části budovy; negativa - u členitých fasád nelze použít klasické materiály pro zateplení (polystyren, minerální vata), pozitiva - lze provádět za běžného provozu uvnitř budovy, nijak neovlivňuje vnitřní vybavení.
- 7) Finanční náklady
- Vnitřní zateplení - okamžité finanční výdaje jsou nižší, je však potřeba započítat i úpravy v interiérech a dočasné omezení provozu.
- Vnější zateplení - okamžitý objem financí je vyšší, avšak v průběhu prací již nevznikají další dodatečné náklady.
- 10 rad co dělat po povodních
- Pro všechny, jejichž domy a byty byly zasažené povodněmi, jsme vytvořili tzv. povodňové desatero, ve kterém se snažíme poradit, jak při opravách domů a bytů postupovat.
- 1. Sanační zásahy bez řešení primárních příčin (poškozené dešťové svody a kanalizace, nekvalitní drenáže, nevhodně navržené nové podlahy apod.) se obvykle míjejí účinkem a pouze Vám zbytečně odčerpají peníze.
- 2. Ještě dříve než začnete se sanační omítkou, odstraňte zbytky sádry nebo její aplikace. V opačném případě hrozí poškození sanačních omítek.
- 3. Respektujte dostatečnou výšku při aplikaci sanačních omítek, minimálně jeden a půl násobek tloušťky zdiva.Vyhnete se zbytečným problémům s vlhkou mapou nad hranicí nové sanační omítky.
- 4. Před nanesením sanační omítky si pečlivě vyčistěte ocelovým kartáčem daný podklad.
- 5. Po aplikaci sanačních omítek neuzavírejte povrch stěn žádnými obklady bez větrací mezery. V opačném případě dojde ke snížení výparné plochy, kdy sanační omítka nemůže dýchat a vlhkost vyskočí nad hranici původně provedené sanační omítky.
- 6. Nábytek a podobná zařízení nepřistavujte těsně ke zdivu. Dodržujte mezeru 7 až 10 cm. Jinak se začnou tvořit plísně.
- 7. Zajistěte dostatečné (intervalové) větrání sanovaných prostorů.
- 8. Malby obnovujte až po úplném vyzrání sanačních omítek.
- 9. Používejte jen prodyšné barvy s odpovídajícím koeficientem difúze vodních par Sd menší nebo rovno 0,2m.
- 10. Veškeré další stavební úpravy (podlahy, drenáže, nové izolace, vzduchoizolační systémy, cirkulace vzduchu atd.) raději předem konzultujte s odborníky. Předejdete dalším škodám a ušetříte peníze.
