Utěsňování spár

Utěsňování pracovních a dilatačních spár probíhá pomocí bobtnajících hydrofilních pryží, povrstvených plechů či kompresních profilů na elastomerické bázi.

Časté dotazy

Jak mohu utěsnit spáry při benování?
- Utěsňování pracovních a dilatačních spár probíhá pomocí bobtnajících hydrofilních pryží, povrstvených plechů či kompresních profilů na elastomerické bázi.

Články - poradna

Základní způsoby sanací vlhkých staveb
- Cílem sanace vlhkého zdiva je především snížení vlhkosti ve zdivu. Provádí se většinou kombinací přímých i nepřímých hydroizolačních a sanačních postupů.
- Přehled základních metod: mechanické metody, vzduchové metody, elektrofyzikální metody, chemické metody, sanace povrchu (sanační omítky).
- Mechanické metody – jsou takové, při kterých dochází k vložení hydroizolace do vytvořeného prostoru ve stavební konstrukci. Vložená hydroizolace svou přítomností mechanicky zabraňuje průniku vlhkosti do zdiva. Mezi mechanické metody hydroizolace řadíme: podřezávaní zdiva řetězovou nebo lanovou pilou, vrážení ocelových plechů, podsekání zdiva.Hlavní výhodou mechanických metod je při kvalitním a hlavně kvalifikovaném provedení sanace, poměrně vysoká životnost provedené hydroizolace. Často se však při použití mechanických metod opomíjí vyplnění proříznuté spáry ve zdivu zainjektováním maltou. Následně pak dochází k sesedání zdiva a deformacím stavby, které se projeví trhlinami v omítkách, v extrémních případech může dojít i ke zkřížení oken a dveří. Popsané mechanické metody hydroizolace se nedoporučuje provádět svépomocí, a to především z důvodů použitých speciálních zařízení. Je proto vhodné obrátit se na specializované firmy, které tyto hydroizolace provádějí.
- Vzduchové izolace – princip vzduchových izolací spočívá ve vytvoření prostoru s možností dostatečné cirkulace vzduchu u stavebních konstrukcí zasažených vlhkostí. Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Tato metoda se používá hlavně u starších staveb, kde již byly tyto metody použity v minulosti. Jde tedy v podstatě o obnovení porušených, zazděných či ucpaných vzduchových kanálů. Výhodou této metody je poměrně neomezená životnost. Nevýhodou pak podstatně nižší účinnost ve srovnání s radikálnějšími metodami hydroizolace.
- Elektrofyzikální metody - tyto metody fungují na principu elektroosmózy, kdy za působení stejnosměrného proudu dochází k cílenému pohybu vody v porézním prostředí. Tyto metody se většinou aplikují tam, kde již není možný žádný zásah do stavební konstrukce. Značné omezení až zrušení funkčnosti této metody mohou být elektricky neizolované kovové prvky, vkládané do zdiva (rozvody vody, vytápění, ocelové zpevňující konstrukce). Při nevhodné aplikaci této metody může docházet ke zvýšení koroze kovových součástí stavby. Tuto metodu rozhodně nelze provádět svépomocí, je nutná aplikace odbornou firmou.
- Chemické metody - metody, které jako hydroizolační látku používají chemické roztoky (např. Dicosil 100, akrylátgely apod.). Hydroizolační vrstva při těchto metodách vzniká tím, že se do zavlhlého zdiva napouští (tlakově, netlakově) látka, která proniká do pórů, kapilár a trhlin stavební konstrukce. Takto zaplněná zóna - clona ve zdivu pak brání vzlínání vody a plní funkci dodatečné hydroizolace. Nespornou výhodou této hydroizolace je možnost řešení detailů (vrty v rozích, koutech, v různých výškových úrovních). Většina chemických metod hydroizolace je obnovitelných bez nutnosti dalšího zásahu do statiky objektu.
- Sanace povrchů (sanační omítky) – úprava povrchů vlhkého zdiva výrazně ovlivňuje výsledek celé sanace. A někdy bývá i jediným sanačním zásahem. Řešení sanace objektů pouze sanační omítkou je řešením s omezenou životností (15-30 let v sanacni omitkyzávislosti na míře zavlhnutí a zasolení zdiva). Jde v podstatě pouze o řešení důsledků působení vlhkosti nikoliv řešení odstranění příčiny vnikání vlhkosti do stavební konstrukce. Proto je vždy vhodnější spojit aplikaci sanačních omítek s vhodnými metodami hydroizolací, aby byl efekt sanace z hlediska funkčnosti a dlouhodobosti maximální. Sanační omítka je omítka, která obsahuje více jak 25% pórů v čerstvé maltě. Ty po vyzrání omítky umožňují transport vody (vlhkosti) ze zdiva ve formě vodní páry a současně tyto vzduchové póry slouží k ukládání stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci. Krystalizace solí totiž vytváří tlak, který negativně ovlivňuje pevnost a vzhled omítky. Sanační omítky by měly být aplikovány vždy, když je provedena jakákoliv metoda hydroizolace vlhkého zdiva.
- Výše popsané metody hydroizolací se týkají především vodorovné – dodatečné hydroizolace vlhkého zdiva. Další důležitou oblastí hydroizolací zdiva jsou plošné hydroizolace podlah nebo svislé izolace.
- Doporučujeme:
- Aquabarier - injektážní krém
- Dicosil 100 - hydrofobizační prostředek pro chemickou injektáž
- Baurex-N - tekutá přísada do suchých maltových směsí zajišťující jejich vysokou prodyšnost
- Jádrová omítka Baurex SMS NEW - inovace úspěšné sanační omítky
- Nanosan, Baurex-SAN, Baurex-AQUA - sanační tepelně-izolační omítky
10 rad co dělat po povodních
- Pro všechny, jejichž domy a byty byly zasažené povodněmi, jsme vytvořili tzv. povodňové desatero, ve kterém se snažíme poradit, jak při opravách domů a bytů postupovat.
- 1. Sanační zásahy bez řešení primárních příčin (poškozené dešťové svody a kanalizace, nekvalitní drenáže, nevhodně navržené nové podlahy apod.) se obvykle míjejí účinkem a pouze Vám zbytečně odčerpají peníze.
- 2. Ještě dříve než začnete se sanační omítkou, odstraňte zbytky sádry nebo její aplikace. V opačném případě hrozí poškození sanačních omítek.
- 3. Respektujte dostatečnou výšku při aplikaci sanačních omítek, minimálně jeden a půl násobek tloušťky zdiva.Vyhnete se zbytečným problémům s vlhkou mapou nad hranicí nové sanační omítky.
- 4. Před nanesením sanační omítky si pečlivě vyčistěte ocelovým kartáčem daný podklad.
- 5. Po aplikaci sanačních omítek neuzavírejte povrch stěn žádnými obklady bez větrací mezery. V opačném případě dojde ke snížení výparné plochy, kdy sanační omítka nemůže dýchat a vlhkost vyskočí nad hranici původně provedené sanační omítky.
- 6. Nábytek a podobná zařízení nepřistavujte těsně ke zdivu. Dodržujte mezeru 7 až 10 cm. Jinak se začnou tvořit plísně.
- 7. Zajistěte dostatečné (intervalové) větrání sanovaných prostorů.
- 8. Malby obnovujte až po úplném vyzrání sanačních omítek.
- 9. Používejte jen prodyšné barvy s odpovídajícím koeficientem difúze vodních par Sd menší nebo rovno 0,2m.
- 10. Veškeré další stavební úpravy (podlahy, drenáže, nové izolace, vzduchoizolační systémy, cirkulace vzduchu atd.) raději předem konzultujte s odborníky. Předejdete dalším škodám a ušetříte peníze.