Injektáže

Injektáže tvoří dodatečnou vodorovnou hydroizolaci, kdy je hydroizolační látkou chemický roztok, který je do zdiva napouštěn (injektován) navrtanými otvory. Injektáže jsou časově nenáročné a řeší široké spektrum potíží s vlhkostí.

Časté dotazy

Co je lepší, injektáž Dicosilem nebo krémy?
- Nelze jednoznačně říci, že by jedna z metod byla lepší nebo horší, každá má své opodstatnění. Injektáž Dicosilem je vhodná pro sourodé zdivo, bez kaveren; při nižší míře zavlhčení; vrty musí být vedeny pod úhlem cca 30 °. Naopak injektáž krémy je vhodná i pro zdivo nesourodé s kavernami, či pro zdivo z porothermu; pro zdivo s vyšší mírou zavlhčení (vlhkost rozpouští krém a tím aktivuje jeho izolační funkci); vrty mohou být vedeny vodorovně (to umožní použití kratších vrtáků ve srovnání s izolací Dicosilem); aplikace je méně časově náročná.
Musím vrtat z obou stran?
- Pokud je tloušťka izolované zdi menší než 80 cm, tak je možné provést vrty pouze z jedné strany. Vrty z obou stran jsou vhodné při větších tloušťkách zdí a v případě, že nemáte k dispozici dostatečně dlouhý vrták.
Jak hluboko mám vrtat?
- Vrt by měl být tak hluboký, aby vzdálenost od konce vrtu ke konci zdi byla maximálně 5 cm.
Kde je nejlepší vrty provést, v jaké úrovni?
- Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože každý objekt je jinak situován vzhledem k terénu, k úrovni podlah, sousedícím stavbám apod. Proto je vhodnější kontaktovat odborného technika, pokud si nejste v této otázce zcela jisti.
Musím odizolovat vše najednou?
- To není nezbytně nutné, platí však pravidlo, že pokud do vrtu již naaplikujete injektážní materiál, mělo by se v rámci jednoho dne naaplikovat celé množství příslušné do jednoho vrtu. Více informací najdete v technickém listu výrobků Dicosil nebo Aquabariér.
Když udělám izolaci, tak už sanační omítky nejsou potřeba?
- Naopak, pokud se pouze odstraní příčina vlhkosti zdiva a to vytvořením funkční izolace, začne nad provedenou izolací docházet k vysychání vlhkého zdiva a tím i ke krystalizaci stavebně škodlivých solí, které byly do té doby rozpuštěny ve vodním prostředí. Krystalizace těchto solí má za následek poškození stávajících omítek, které se budou muset následně odstranit a nahradit novými. Tomu lze předejít, pokud se po provedení izolací aplikují sanační omítky.
Kolik materiálu musím dát do jednoho vrtu?
- To je vždy závislé na tloušťce injektovaného zdiva. Např. při injektáži Dicosilem při tloušťce zdi 50 cm, rozteči vrtů 12cm, budete na 1 vrt potřebovat cca 1,25 litru injektážního prostředku. To vyplývá ze spotřeby 20 l Dicosilu 100 na 1m². Při injektáži krémy Aquabariér budete při stejné tloušťce zdiva do 1 vrtu aplikovat cca 0,057 l. To vyplývá ze spotřeby 1 l Aquabariéru na 1m²
Vejde se mi tam všechno potřebné množství najednou?
- Při aplikaci krémů se množství potřebné pro 1 vrt do příslušného vrtu vejde najednou. Při aplikaci Dicosilu je potřeba postupně dané množství do vrtů dolévat, dokud není aplikováno potřebné množství dle uvedené spotřeby.
Co mám udělat s vrty po injektáži?
- Je několik možností jak postupovat. S ohledem na to, že se jedná o obnovitelné způsoby izolace, je vhodnější pouze zaslepit otvory vrtů např. polystyrénovou ucpávkou a následně zaomítnout sanační omítkou. Vzhledem k tomu, že vrty vytvoří ve zdivu systém klenbiček, nemají tyto metody izolací zásadní vliv na statiku objektu. Ale samozřejmě je možné tyto vrty vyplnit klasickou maltou, nebo nesmršťující se cementovou maltou.

Články - poradna

Zatékání do sklepů či suterénů
- Při snižování vlhkosti sklepních prostor větráním (nuceným i přirozeným), dbáme na to, abychom zvláště v letních měsících nedosáhli efektu opačného. Vlhko v teplém vzduchu se může vysrážet na studených stěnách. Je nutné hlídat rosný bod. Voda se do zdiva dostává nejen v tekutém skupenství (voda, tající sníh), ale také ve skupenství plynném (vodní pára).
- Hlavním důvodem vlhnutí stavebních konstrukcí je jejich poréznost a schopnost přijímat vodu. Vlhkost ve sklepech a suterénech může být způsobena různými vlivy. Jedním z důvodů může být srážková voda pronikající komínovými a větracími průduchy. Voda stéká po stěnách průduchů, vsakuje se do nich, nebo se hromadí ve vrstvě sazí, odkud se vsakuje do zdiva a vytváří tmavé skvrny na stěnách. Odstranění tohoto zavlhání je možné osazením ventilační hlavice, která zabrání vtékání vody, ale umožní větrání komínového tělesa. Řešením je rovněž vyvložkování komína se zaústěním do sběrné nádoby, která má odtok nebo je vyjímatelná.
- Dalším důvodem zavlhání sklepů může být srážková povrchová voda, která při nesprávném vyspádování terénu okolo stavby, okapového chodníku či vozovky přitéká až k budově a vsakuje se do obvodových konstrukcí. Tato voda s sebou nese rozpuštěné chemikálie z posypů komunikací a vnáší je do stavební konstrukce.
- Jak zatékání zabránit?
- Je potřeba se snažit odvést srážkovou vodu od objektu co nejdále, nejlépe zaústěním do kanalizace. Pokud toto opatření není možné a voda se trvale shromažďuje v těsné blízkosti objektu, pak je nutné tuto oblast odvodnit drenážními trubkami. Je však nezbytně nutné, aby objekt měl funkční svislé izolace (např.hydroizolační stěrky) a jejich napojení na vodorovné izolace stavby.
- Pozor na využití nopové folie. Ta funguje jako výborná svislá izolace, ovšem pokud není zkombinována právě s drenáží či jiným způsobem odvedení vody, ta po nopové folii steče a může se do budovy dostat třeba pod ní. Nopová folie sama o sobě vodu od domu neodvede, pouze zajistí, že v místech, kde ji umístíme, nebude moci voda skrze nic protéct.
- Doporučujeme:
- Dicosil 100 – hydrofobizační injektážní prostředek
- Dicosil 110 – koncentrát Dicosilu 100
- Aquabarier – injektážní krém
- Profidicht 1K Fix - asfaltová stěrka za studena
Základní způsoby sanací vlhkých staveb
- Cílem sanace vlhkého zdiva je především snížení vlhkosti ve zdivu. Provádí se většinou kombinací přímých i nepřímých hydroizolačních a sanačních postupů.
- Přehled základních metod: mechanické metody, vzduchové metody, elektrofyzikální metody, chemické metody, sanace povrchu - sanační omítky.
- Mechanické metody - jsou takové, při kterých dochází k vložení hydroizolace do vytvořeného prostoru ve stavební konstrukci. Vložená hydroizolace svou přítomností mechanicky zabraňuje průniku vlhkosti do zdiva. Mezi mechanické metody hydroizolace řadíme: podřezávaní zdiva řetězovou nebo lanovou pilou, vrážení ocelových plechů, podsekání zdiva. Hlavní výhodou mechanických metod je při kvalitním a hlavně kvalifikovaném provedení sanace, poměrně vysoká životnost provedené hydroizolace. Často se však při použití mechanických metod opomíjí vyplnění proříznuté spáry ve zdivu zainjektováním maltou. Následně pak dochází k sesedání zdiva a deformacím stavby, které se projeví trhlinami v omítkách, v extrémních případech může dojít i ke zkřížení oken a dveří. Popsané mechanické metody hydroizolace se nedoporučuje provádět svépomocí, a to především z důvodů použitých speciálních zařízení. Je proto vhodné obrátit se na specializované firmy, které tyto hydroizolace provádějí.
- Vzduchové izolace – princip vzduchových izolací spočívá ve vytvoření prostoru s možností dostatečné cirkulace vzduchu u stavebních konstrukcí zasažených vlhkostí. Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Tato metoda se používá hlavně u starších staveb, kde již byly tyto metody použity v minulosti. Jde tedy v podstatě o obnovení porušených, zazděných či ucpaných vzduchových kanálů. Výhodou této metody je poměrně neomezená životnost. Nevýhodou pak podstatně nižší účinnost ve srovnání s radikálnějšími metodami hydroizolace.
- Elektrofyzikální metody - fungují na principu elektroosmózy, kdy za působení stejnosměrného proudu dochází k cílenému pohybu vody v porézním prostředí.Tyto metody se většinou aplikují tam, kde již není možný žádný zásah do stavební konstrukce. Značné omezení až zrušení funkčnosti této metody mohou být elektricky neizolované kovové prvky, vkládané do zdiva (rozvody vody, vytápění, ocelové zpevňující konstrukce). Při nevhodné aplikaci této metody může docházet ke zvýšení koroze kovových součástí stavby. Tuto metodu rozhodně nelze provádět svépomocí, je nutná aplikace odbornou firmou.
- Chemické metody - metody, které jako hydroizolační látku používají chemické roztoky, např. Dicosil 100. Hydroizolační vrstva při těchto metodách vzniká tím, že se do zavlhlého zdiva napouští (tlakově, netlakově) látka, která proniká do pórů, kapilár a trhlin stavební konstrukce. Takto zaplněná zóna - clona ve zdivu pak brání vzlínání vody a plní funkci dodatečné hydroizolace. Nespornou výhodou této hydroizolace je možnost řešení detailů (vrty v rozích, koutech, v různých výškových úrovních). Většina chemických metod hydroizolace je obnovitelných bez nutnosti dalšího zásahu do statiky objektu.
- Sanace povrchů (sanační omítky) – úprava povrchů vlhkého zdiva výrazně ovlivňuje výsledek celé sanace. A někdy bývá i jediným sanačním zásahem. Řešení sanace objektů pouze sanační omítkou je řešením s omezenou životností (15 - 30 let v sanacni omitkyzávislosti na míře zavlhnutí a zasolení zdiva). Jde v podstatě pouze o řešení důsledků působení vlhkosti nikoliv řešení odstranění příčiny vnikání vlhkosti do stavební konstrukce. Proto je vždy vhodnější spojit aplikaci sanačních omítek s vhodnými metodami hydroizolací, aby byl efekt sanace z hlediska funkčnosti a dlouhodobosti maximální. Sanační omítka je omítka, která obsahuje více jak 25 % pórů v čerstvé maltě. Ty po vyzrání omítky umožňují transport vody (vlhkosti) ze zdiva ve formě vodní páry a současně tyto vzduchové póry slouží k ukládání stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci. Krystalizace solí totiž vytváří tlak, který negativně ovlivňuje pevnost a vzhled omítky. Sanační omítky by měly být aplikovány vždy, když je provedena jakákoliv metoda hydroizolace vlhkého zdiva.
- Výše popsané metody hydroizolací se týkají především vodorovné – dodatečné hydroizolace vlhkého zdiva. Další důležitou oblastí hydroizolací zdiva jsou plošné hydroizolace podlah nebo svislé izolace.
Vzlínání vlhkosti kvůli chybějící či nefunkční hydroizolaci
- S problémem chybějící či nefunkční izolace se setkáváme především u starších staveb. V místě, kde jsou svislé stěny v kontaktu s vlhkostí od země, pak dochází k prostupu vlhkosti do konstrukce domu – k tzv. vzlínání vlhkosti konstrukcí budovy.
- Vlhkost stoupá úzkými štěrbinami ve zdivu vzhůru, což se projevuje vlhnutím zdiva, vznikem plísní a následně rozrušováním omítky a odlupováním povrchových vrstev.
- Nejčastěji se jedná o vlhkost zemní, někdy pak o vlhkost srážkovou, která se může hromadit na rizikových místech u paty svislých konstrukcí či u základů.
- Odstranění této poruchy spočívá v zamezení kontaktu budovy s vlhkostí v okolí a v zabránění jejího vzlínání konstrukcí budovy vzhůru.
- Způsoby odstraňování vzlínající vlhkosti:
- mechanické metody (podřezání ruční, podsekání, podřezání pilou, vrážení plechů), vzduchové metody, elektrofyzikální metody, chemické metody (injektáže tlakové, beztlakové za použití různých účinných látek), elektrokineze - aktivní (s dodáním el.energie), snížení úrovně styku vlhké zeminy pomocí odkopu a odizolování nopovou fólií nebo asfaltovými stěrkami.
- Doporučujeme:
- Dicosil 100 – hydrofobizační injektážní prostředek
- Dicosil 110 – koncentrát Dicosilu 100
- Aquabarier – injektážní krém
Jak zjistit příčinu vzniku vlhkosti?
- Pro stanovení optimálního řešení a postupu v boji s nadměrnou a nežádoucí vlhkostí stavebních konstrukcí je důležitá správná diagnostika daného objektu.
- To znamená zjistit stav a strukturu stavební konstrukce, současně prověřit stav a funkčnost již provedených hydroizolací, zjistit případné změny v užívání objektu (změna vytápěcího systému, výměna oken apod.) nebo změny v okolí objektu (změna úrovně okolního terénu, navýšení komunikace, přestavby sousedních objektů apod.).
- Tyto informace jsou základem pro návrh optimálních sanačních opatření. Je však nezbytné provést i diagnostiku pro stanovení vlhkosti zdiva a míry zasolení stavební konstrukce. Smyslem tohoto tzv. stavebně-technického průzkumu je zjištění druhu vody, která vniká do objektu, a způsobů kudy a jak se do stavební konstrukce dostává. Vyhodnocení všech vlivů cíleně směřuje ke stanovení optimálního sanačního návrhu. Výsledný sanační návrh je většinou kombinací více sanačních metod a technologií.
- Sanace vlhkosti jsou v podstatě stavební úpravy, které komplexně a dlouhodobě snižují vlhkost stavebních konstrukcí a vnitřního prostředí.
- HLAVNÍ PŘÍČINY A PRŮVODNÍ PŘÍZNAKY VLHKOSTI OBJEKTU
- Příčina vlhkosti: Vzlínající vlhkost / Průvodní příznaky: Vlhkostní mapa se šíří odspodu a její hranice je konstantní, krystalizace solí probíhá na této hranici
- Příčina vlhkosti: Boční průniky vlhkosti / Průvodní příznaky: Celoplošně vlhká stěna, destrukce povrchu ve velké ploše
- Příčina vlhkosti: Popruchy instalace / Průvodní příznaky: Lokální vlhká místa
- Příčina vlhkosti: Zatékání do objektu / Průvodní příznaky: Proměnlivé vlhkostní skvrny
- Příčina vlhkosti: Kondenzační vlhkost / Průvodní příznaky: Lokální vlhkostní mapy spojené s výskytem "tmavých" plísní
10 rad co dělat po povodních
- Pro všechny, jejichž domy a byty byly zasažené povodněmi, jsme vytvořili tzv. povodňové desatero, ve kterém se snažíme poradit, jak při opravách domů a bytů postupovat.
- 1. Sanační zásahy bez řešení primárních příčin (poškozené dešťové svody a kanalizace, nekvalitní drenáže, nevhodně navržené nové podlahy apod.) se obvykle míjejí účinkem a pouze Vám zbytečně odčerpají peníze.
- 2. Ještě dříve než začnete se sanační omítkou, odstraňte zbytky sádry nebo její aplikace. V opačném případě hrozí poškození sanačních omítek.
- 3. Respektujte dostatečnou výšku při aplikaci sanačních omítek, minimálně jeden a půl násobek tloušťky zdiva.Vyhnete se zbytečným problémům s vlhkou mapou nad hranicí nové sanační omítky.
- 4. Před nanesením sanační omítky si pečlivě vyčistěte ocelovým kartáčem daný podklad.
- 5. Po aplikaci sanačních omítek neuzavírejte povrch stěn žádnými obklady bez větrací mezery. V opačném případě dojde ke snížení výparné plochy, kdy sanační omítka nemůže dýchat a vlhkost vyskočí nad hranici původně provedené sanační omítky.
- 6. Nábytek a podobná zařízení nepřistavujte těsně ke zdivu. Dodržujte mezeru 7 až 10 cm. Jinak se začnou tvořit plísně.
- 7. Zajistěte dostatečné (intervalové) větrání sanovaných prostorů.
- 8. Malby obnovujte až po úplném vyzrání sanačních omítek.
- 9. Používejte jen prodyšné barvy s odpovídajícím koeficientem difúze vodních par Sd menší nebo rovno 0,2 m.
- 10. Veškeré další stavební úpravy (podlahy, drenáže, nové izolace, vzduchoizolační systémy, cirkulace vzduchu atd.) raději předem konzultujte s odborníky. Předejdete dalším škodám a ušetříte peníze.