Řešení plísní

Plísně se objevují na různých místech - zejména u obvodových stěn kolem oken, v rozích místností, úzkých mezerách mezi nábytkem a zdí. Tyto plísně mohou mít různé příčiny a je třeba optimalovat řešení.

Časté dotazy

Proč plísně vznikají?
- Plísně jsou mikroskopické houby a tvoří se na trvale vlhkých plochách, a nebo na plochách, na kterých vzniká kondenzační vlhkost (kondenzace teplého vzduchu při kontaktu s chladnější zdí). Jejich vzniku tedy můžeme zabránit buď zvýšením teploty zdí, aby nedocházelo ke kondenzaci, nebo snížením vlhkosti ve vzduchu (větráním apod.).
Kde jsou nejrizikovější místa pro vznik plísní?
- Místnosti, kde se suší prádlo či se provádí jiné činnosti spojené se zvýšeným odpařováním vody (pěstování květin, chov rybiček v akváriích,…). Dále tepelné mosty – místa, kde je snížená tepelně-izolační schopnost zdiva – často u nezateplených nebo nevhodně zateplených objektů. Malé byty, které užívá více osob. Prostory, kde není zajištěna správná cirkulace vzduchu či není dokonalý odvod vodních par (např. koupelny, kuchyně…).
Jak se zbavit plísní?
- Je potřeba vyřešit příčinu vzniku plísní – tepelný most, nedostatečné větrání a tím příliš vysoká vzdušná vlhkost, …Trvalé řešení nabízí systém Klinosan, který se skládá z dezinfekčního spreje Klinosan Restart, kterým zničíte plísně na povrchu zdí a při škrábání napadených míst pak nedojde k rozšíření sporů plísní do vzduchu. Následně nanesete bioklimatickou stěrku Klinosan, která je vyrobena z nerostu klinoptilolit, jenž je schopen díky svým fyzikálním vlastnostem trvale zamezit vzniku plísní a nakonec můžete (nemusíte, stěrka funguje i jako povrchová vrstva) vymalovat speciálními barvami Klinosan Color. Více info na www.klinosan.cz.
  Máte-li problém se studenými stěnami a následnou kondenzací vody na jejich povrchu, může pomoci i sanační tepelně-izolační omítka Nanosan, která teplotu na povrchu zdí zvýší a může tak kondenzaci zabránit.
Jaká vlhkost vzduchu je normální?
- Vzdušná vlhkost v interiéru se běžně pohybuje mezi 40 - 60 % a ovlivňuje ji zejména provoz domácnosti (vaření, žehlení, sprchování,…). Koriguje se pravidelným větráním. Jaké mohou být příčiny vlhkosti v interiéru? Běžný provoz domácnosti, ale i vlhkost v konstrukci (u novostaveb), poruchy instalací (rozvody vody,…) či vnější zdroje vlhkosti (déšť, zemní vlhkost), kterou nasávají stěny budov.
Jak poznám, že už je vlhkost v bytě/domě příliš vysoká?
- Ideální je hlídat vlhkost pomocí vlhkoměru. Dalšími projevy zvýšené vlhkosti jsou zarosená okna či zrcadla. Závažnější už jsou pak zašedlé skvrny na zdech či plísně.
Jak mohu vlhkost ve vzduchu snižovat?
- Dostatečným větráním či zvýšením teploty v interiéru, stavebními úpravami jako je např. zateplení (toto již vyžaduje návrh odborníka, aby nedošlo naopak ke zhoršení aktuálního stavu či pomocí klimatizace.
Jak často je potřeba větrat?
- Větrat bychom měli krátce a intenzivně (platí pro podzim a zimu, v létě lze větrat celodenně). Ráno vyvětrejte všechny místnosti po dobu cca 5 minut, především pak ložnici. V průběhu dne potom větrejte 2 - 3x po dobu 5 -10 minut. Největší chybou je dlouhodobé větrání vyklopeným křídlem do ventilační polohy. Tímto způsobem uniká hlavně teplo, chladnou zdi a místnost se pak vytápí mnohem déle. V místnosti by mělo být alespoň 21°C.
Jak poznám příčinu vlhkosti?
- Zdrojů vlhkosti může být mnoho, od poškozených okapů přes různé zásahy do stavby během rekonstrukcí až po souvislosti s okolním terénem. Spolehlivě zjistí zdroj vlhkosti odborník, který odebere vzorky ze zdiva a pomocí výsledků z laboratoře ohledně obsahu vlhkosti a solí ve vzorcích, stanoví příčinu vlhkosti. Jak se provádí vlhkostní (stavebně-technický) průzkum si můžete prohlédnout na našem videu.

Články - poradna

Nedostatečné větrání způsobuje vážné zdravotní problémy
- Větrání vnitřních prostor má dvě zásadní funkce: odvod nahromaděné vlhkosti z interiéru a výměna vzduchu s vysokým obsahem CO2.
- Kolik vlhkosti ale vlastně denně vyprodukujeme a jaké následky může mít její nedostatečné odvětrání do okolí?
- V interiéru lidé tráví až 90 % veškerého svého času. Dospělý jedinec průměrně vydýchá za den 12 000 litrů vzduchu. A současně do vzduchu za stejný čas vypustí cca 2,5 litru vlhkosti. Další vlhkost v interiérech vzniká vařením a sušením prádla. Z těchto čísel jasně vyplývá, že větrání interiéru je naprosto nezbytné, a to obzvláště máme-li v bytě nová plastová okna, zateplenou fasádu a další opatření bránící úniku tepla, a s ním i vlhkosti, do vnějšího okolí.
- Nedostatečné větrání ve výsledku neohrožuje pouze stavební konstrukci, ale i zdraví člověka. Pokud se člověk zdržuje ve špatně větraných prostorách, brzy se dostavuje únava, poruchy učení a soustředění, bolesti hlavy, pálení očí. Současně klesá pracovní výkon a člověk je náchylnější k infekčním chorobám.
- Výraznější problémy se mohou dostavit za 5, 10 ale i 30 let. To se týká i karcinogenů. Oxidy dusíku, které jsou nahromaděny v nevětraných prostorách, mají rovněž neblahý vliv na vznik alergií. A pokud nevětraný vzduch obsahuje i vyšší podíl vlhkosti, je to ideální prostředí pro vznik plísní a šíření bakterií, jejichž důsledkem mohou být v lepším případě „jen“ záněty horních cest dýchacích. Správným větráním tato rizika výrazně eliminujeme.
- Co dále pomáhá ke snížení vlhkosti v domácnosti?
- a) zavírat dveře do koupelny při sprchování, po sprchování otřít stěny a podlahu a následně vyvětrat;
- b) nesušit mokré prádlo uvnitř bytu, využívat balkon nebo sušárnu; není-li to možné, snažte se sušit prádlo alespoň u otevřeného okna;
- c) nestavět nábytek k obvodovým zdem budovy;
- d) při vaření využívat digestoř s přímým odtahem.
Jak lze určit příčinu zavlhčení
- Určování příčiny zavlhčení probíhá ve dvou fázích. Nejprve si projdeme všechny možné zdroje vlhkosti a vyloučíme ty, které v daném případě nepřichází v úvahu. Ve druhé fázi se poté věnujeme průzkumu vlhkosti a jeho vyhodnocování.
- I. fáze - Vyhodnocení možných zdrojů a vlivů:
- a) provést průzkum systému okapů, funkce a zakončení svodů do kanalizace, trativodu
- b) provést průzkum funkce a průběhu kanalizace, odpadů
- c) prověřit vodovodní rozvody
- d) prověřit zaniklá zařízení, úpravy (průzkum dokumentace, fyzický průzkum)
- e) provést průzkum větracích a komínových systémů
- f) prověřit původní systém vytápění
- g) ověřit si původní terénních souvislosti
- h) vyhodnocení vlivu provozu z hlediska dotace vlhkostí
- II. fáze - Vlhkostní průzkum, vyhodnocení
- a) odběr vzorků pro stanovení vlhkosti a zasolení
- b) vyhodnocení vzorků na míru zavlhčení
- c) vyhodnocení vzorků na obsah solí
- Více o vlhkostním průzkumu se dozvíte ve videu Jak má vypadat stavebně - technický průzkum.
Větrání - kdy, jak často a proč vlastně?
- Nejvíce energie z interiérů zbytečně uteče okny a dveřmi. Neustálý růst cen energií nutí jak domácnosti, tak podnikatelské subjekty řešit problém úniku tepla. Řešením bývá nejčastěji výměna starých oken za nové, které perfektně těsní. Obzvlášť u těch ale poté nesmíme podcenit pravidelné větrání.
- Důležitým prvkem, který nám společně s větráním pomůže snížit vzdušnou vlhkost v místnostech je vytápění. Doplňky oken, které zlepšují průvzdušnost jako je mikroventilace (čtvrtá poloha kliky) nebo různé samoregulovatelné klapky vedou k vyšší netěsnosti. Tato netěsnost ovšem nezajistí tolik vyměněného vzduchu jako jednorázové intenzivní větrání.
- Jak často je vhodné větrat?
- Větrat bychom měli krátce a intenzivně. Ráno vyvětrejte všechny místnosti po dobu cca 5 minut, především pak ložnici.
- Nejlépe tak, že se okna otevřou dokořán. Tím dojde k rychlé výměně vlhkého vzduchu. V průběhu dne potom větrejte 2 - 3x po dobu 5 -10 minut.
- Největší chybou je dlouhodobé větrání vyklopeným křídlem do ventilační polohy. Tímto způsobem uniká hlavně teplo, chladnou zdi a místnost se pak vytápí mnohem déle.
- Krátké a intenzivní větrání platí pro podzimní a zimní měsíce, v tomto období by měla být teplota v místnosti alespoň 21ºC. V letních měsících je naopak celodenní větrání příjemné.
Jak poznám, že je zdivo zasolené?
- Jedna z nejčastějších škod způsobených vlhkostí zdiva jsou vlhkostní mapy se solnými výkvěty. Ze začátku působí mapy pouze neesteticky, ale další poruchy na sebe nenechají dlouho čekat. Při odpařování vody s obsahem rozpuštěných solí dochází totiž k jejich krystalizaci. Krystaly pak zaplňují póry omítky a vytvářejí na povrchu stěny solné výkvěty. Spolu s účinky mrazu narušují zdivo a omítku a časem způsobují jejich destrukci. Zároveň tyto vykrystalizované soli nasávají další vlhkost z okolního vzduchu. Spolu s kyselým deštěm jsou vhodným prostředím pro bakterie, plísně a řasy, které mají také snahu si vlhké prostředí zachovat.
- Tzv. solné výkvěty vidíme zejména na starších domech, u kterých často chybí vodorovná izolace, která by zamezila vzlínání vlhkosti. Společně s touto vlhkostí se totiž přepravují i rozpuštěné soli, které se následně usazují v kapilárách, zmenšují jejich průměr a tím umožňují další vzlínání vlhkosti do větší výšky. Voda na povrchu zdi se následně odpaří a zůstanou vykrystalizované soli, které pak způsobují popraskání omítky.
- Ve zdivu se vyskytují tři různé zdroje solí:
- 1) Chloridy - kamenná sůl pro zimní ošetřování komunikací (soklové partie staveb, klenby uličních traktů), technologické procesy (potravinářská výroba,chladírenská zařízení, úpravny vody), chlorové vápno užívané k desinfekci,mineralizovaná spodní voda (spodní stavba).
- 2) Dusičnany - rozklad organických hmot (kanalizace, stáje, hospodářská stavení), chemická hnojiva, technologické procesy (potravinářská výroba), znečištěná atmosféra, holubí trus (povrch fasád), střelný prach (pevnostní stavby), močovina pro zimní ošetřování komunikací.
- 3) Sírany - znečištěná atmosféra (povrch fasád), mineralizovaná spodní voda (spodní stavba), výroba stavebních surovin (ze sirnatého uhlí při výpalu nebo z přísad při výrobě cementu a cihel), spalování uhlí (v okolí komínů), chemická hnojiva.
Základní způsoby sanací vlhkých staveb
- Cílem sanace vlhkého zdiva je především snížení vlhkosti ve zdivu. Provádí se většinou kombinací přímých i nepřímých hydroizolačních a sanačních postupů.
- Přehled základních metod: mechanické metody, vzduchové metody, elektrofyzikální metody, chemické metody, sanace povrchu (sanační omítky).
- Mechanické metody – jsou takové, při kterých dochází k vložení hydroizolace do vytvořeného prostoru ve stavební konstrukci. Vložená hydroizolace svou přítomností mechanicky zabraňuje průniku vlhkosti do zdiva. Mezi mechanické metody hydroizolace řadíme: podřezávaní zdiva řetězovou nebo lanovou pilou, vrážení ocelových plechů, podsekání zdiva. Hlavní výhodou mechanických metod je při kvalitním a hlavně kvalifikovaném provedení sanace, poměrně vysoká životnost provedené hydroizolace. Často se však při použití mechanických metod opomíjí vyplnění proříznuté spáry ve zdivu zainjektováním maltou. Následně pak dochází k sesedání zdiva a deformacím stavby, které se projeví trhlinami v omítkách, v extrémních případech může dojít i ke zkřížení oken a dveří. Popsané mechanické metody hydroizolace se nedoporučuje provádět svépomocí, a to především z důvodů použitých speciálních zařízení. Je proto vhodné obrátit se na specializované firmy, které tyto hydroizolace provádějí.
- Vzduchové izolace – princip vzduchových izolací spočívá ve vytvoření prostoru s možností dostatečné cirkulace vzduchu u stavebních konstrukcí zasažených vlhkostí. Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Tato metoda se používá hlavně u starších staveb, kde již byly tyto metody použity v minulosti. Jde tedy v podstatě o obnovení porušených, zazděných či ucpaných vzduchových kanálů. Výhodou této metody je poměrně neomezená životnost. Nevýhodou pak podstatně nižší účinnost ve srovnání s radikálnějšími metodami hydroizolace.
- Elektrofyzikální metody - tyto metody fungují na principu elektroosmózy, kdy za působení stejnosměrného proudu dochází k cílenému pohybu vody v porézním prostředí. Tyto metody se většinou aplikují tam, kde již není možný žádný zásah do stavební konstrukce. Značné omezení až zrušení funkčnosti této metody mohou být elektricky neizolované kovové prvky, vkládané do zdiva (rozvody vody, vytápění, ocelové zpevňující konstrukce). Při nevhodné aplikaci této metody může docházet ke zvýšení koroze kovových součástí stavby. Tuto metodu rozhodně nelze provádět svépomocí, je nutná aplikace odbornou firmou.
- Chemické metody - metody, které jako hydroizolační látku používají chemické roztoky (např. Dicosil 100, akrylátgely apod.).Hydroizolační vrstva při těchto metodách vzniká tím, že se do zavlhlého zdiva napouští (tlakově, netlakově) látka, která proniká do pórů, kapilár a trhlin stavební konstrukce. Takto zaplněná zóna - clona ve zdivu pak brání vzlínání vody a plní funkci dodatečné hydroizolace. Nespornou výhodou této hydroizolace je možnost řešení detailů (vrty v rozích, koutech, v různých výškových úrovních). Většina chemických metod hydroizolace je obnovitelných bez nutnosti dalšího zásahu do statiky objektu.
- Sanace povrchů (sanační omítky) – úprava povrchů vlhkého zdiva výrazně ovlivňuje výsledek celé sanace. A někdy bývá i jediným sanačním zásahem.Řešení sanace objektů pouze sanační omítkou je řešením s omezenou životností (15-30 let v sanacni omitkyzávislosti na míře zavlhnutí a zasolení zdiva). Jde v podstatě pouze o řešení důsledků působení vlhkosti nikoliv řešení odstranění příčiny vnikání vlhkosti do stavební konstrukce. Proto je vždy vhodnější spojit aplikaci sanačních omítek s vhodnými metodami hydroizolací, aby byl efekt sanace z hlediska funkčnosti a dlouhodobosti maximální. Sanační omítka je omítka, která obsahuje více jak 25% pórů v čerstvé maltě. Ty po vyzrání omítky umožňují transport vody (vlhkosti) ze zdiva ve formě vodní páry a současně tyto vzduchové póry slouží k ukládání stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci. Krystalizace solí totiž vytváří tlak, který negativně ovlivňuje pevnost a vzhled omítky. Sanační omítky by měly být aplikovány vždy, když je provedena jakákoliv metoda hydroizolace vlhkého zdiva.
- Výše popsané metody hydroizolací se týkají především vodorovné – dodatečné hydroizolace vlhkého zdiva. Další důležitou oblastí hydroizolací zdiva jsou plošné hydroizolace podlah nebo svislé izolace.
- Doporučujeme:
- Aquabarier - injektážní krém
- Dicosil 100 - hydrofobizační prostředek pro chemickou injektáž
- Baurex-N - tekutá přísada do suchých maltových směsí zajišťující jejich vysokou prodyšnost
- Jádrová omítka Baurex SMS NEW - inovace úspěšné sanační omítky
- Nanosan, Baurex-SAN, Baurex-AQUA - sanační tepelně-izolační omítky.
Zvyšuje zateplení riziko kondenzace a tvorby plísní?
- Obava z toho, že ve chvíli, kdy dům zateplíme, tak ho takzvaně utěsníme čímž vznikne větší riziko kondenzace vodních par a tvorby plísní, se objevuje velmi často. Pokud však není dům vlhký ve chvíli, kdy ho zateplujeme, není třeba mít strach, že zateplení na tom něco změní.
- Naopak, zateplením obvodových stěn dosáhneme toho, že vnější vlivy nebudou tolik ovlivňovat teplotu konstrukce, teplota na vnitřním povrchu stěn bude vyšší a na těchto stěnách nebudou moci vznikat plísně.
- Když dům zateplím, přestane tzv. „dýchat“?
- Tzv. „dýchání“ domu – tedy výměna vzduchu z interiéru s vnějším okolím – probíhá z 95 % skrze okna, spáry oken a dveří či skrze digestoře, určitě po zateplení nedojde k tomu, že bychom dům utěsnili. K utěsnění dojde spíše výměnou oken a utěsněním okenních spár.
- Zde je nutné na základě tohoto snížení přirozené výměny vzduchu upravit režim větrání a zajistit snížení relativní vlhkosti v bytě touto cestou. Obzvláště důležité je toto při kombinaci výměny oken s vnitřním zateplením, které posouvá rosný bod blíže do interiéru a je poté potřeba klást na dostatečné větrání velký důraz.
- Aby bylo riziko kondenzace vodních par a tvorby plísní eliminováno, je možné použít na vnitřní zateplení produkty energetické sanace (např. sanační tepelně-izolační omítky), které zvyšují povrchovou teplotu, čímž kondenzaci i tvorbě plísní zabraňují a zároveň mají vysokou kapacitu pórů, do kterých mohou vlhkost z interiéru pohltit a ve chvíli, kdy je to možné (větrá se) ji zase pustit do prostoru.
- Co když je dům vlhký už při zateplování?
- Pozor si však musíme dát na zateplení domu, který je v danou chvíli vlhký, ať už kvůli zemní vlhkosti, která postupně stoupá konstrukcí vzhůru nebo kvůli zatékání. V takových případech je nutné zateplení domu odložit a nejprve vyřešit příčinu způsobující vlhnutí. U běžných zateplovacích systémů je poté nutné počkat, dokud stavba plně nevyschne a poté teprve zateplovat. Platí, že je vhodné až nezbytné provést odborné měření aktuálního stavu vlhkosti stavební konstrukce a nespoléhat se na to, že se povrch zdiva jeví vizuálně suchý. Pokud potřebujeme dům zateplit ihned, je vhodné obrátit se opět na energetickou sanaci, jejíž produkty dům vysuší a zároveň zateplí. Příčina vlhnutí však musí být odstraněna v každém případě.
- Doporučujeme:
- Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA
- Dicosil 100 – hydrofobizační injektážní prostředek
- Dicosil 110 – koncentrát Dicosilu 100
- Aquabarier – injektážní krém

Vnitřní nebo vnější zateplení?
- Stručný přehled výhod a nevýhod vnitřního a vnějšího zateplení.
- 1) Průběh teplot v konstrukci
- Vnitřní zateplení - teplota v konstrukci se mění dle teploty ve vnějším prostředí.
- Vnější zateplení - konstrukce je od vnějšku oddělená izolací, její teplota se příliš nemění.
- 2) Teplná akumulace
- Vnitřní zateplení - snížená, protože teplo z interiérů se přes izolaci do konstrukce nedostane (negativa - místnosti rychleji vychladnou, pozitiva - místnosti se rychleji vyhřejí, a to s nižším výdajem energie.
- Vnější zateplení - vnější zateplení nemá na akumulaci tepla z interiéru žádný vliv (negativa - trvá déle, než se místnost vyhřeje, protože zdi částečně teplo pohltí, pozitiva - po vypnutí topení teplo déle vydrží).
- 3) Tepelné mosty
- Vnitřní zateplení - vyšší riziko, které lze eliminovat tím, že pro vnitřní zateplení použiji tepelně-izolační omítky.
- Vnější zateplení - je-li provedeno správně, tepelné mosty by se neměly tvořit.
- 4) Kondenzace vodních par
- Vnitřní zateplení - oblast, kde voda kondenzuje, se přesouvá k vnitřnímu povrchu, na rozhraní konstrukce a vnitřního zateplení; je potřeba umožnit vypařování do interiéru, odkud ji vyvětráme.
- Vnější zateplení - oblast, kde voda kondenzuje, se přesouvá do vnější části konstrukce a dle okolní teploty se vypařuje přes zateplení ven nebo prostupuje konstrukcí do interiéru.
- 5) „Dýchání“ konstrukce - není-li vložená parozábrana, není „dýchání“ konstrukce nijak omezeno; izolace by měla být dostatečně prodyšná.
- 6) Rozdíly v provádění
- Vnitřní zateplení - omezeno užívání bytu během prací, negativa - úprava osazení topení, konzolí atd., pozitiva - individuální zateplení např. u bytových domů (není potřeba, aby se všichni na zateplování shodli), zateplení jen problémových míst, zachování členitostí vnější fasády, nezávislost na klimatických podmínkách.
- Vnější zateplení - zateplovat se musí u celené části budovy; negativa - u členitých fasád nelze použít klasické materiály pro zateplení (polystyren, minerální vata), pozitiva - lze provádět za běžného provozu uvnitř budovy, nijak neovlivňuje vnitřní vybavení.
- 7) Finanční náklady
- Vnitřní zateplení - okamžité finanční výdaje jsou nižší, je však potřeba započítat i úpravy v interiérech a dočasné omezení provozu.
- Vnější zateplení - okamžitý objem financí je vyšší, avšak v průběhu prací již nevznikají další dodatečné náklady.

10 rad co dělat po povodních
- Pro všechny, jejichž domy a byty byly zasažené povodněmi, jsme vytvořili tzv. povodňové desatero, ve kterém se snažíme poradit, jak při opravách domů a bytů postupovat.
- 1. Sanační zásahy bez řešení primárních příčin (poškozené dešťové svody a kanalizace, nekvalitní drenáže, nevhodně navržené nové podlahy apod.) se obvykle míjejí účinkem a pouze Vám zbytečně odčerpají peníze.
- 2. Ještě dříve než začnete se sanační omítkou, odstraňte zbytky sádry nebo její aplikace. V opačném případě hrozí poškození sanačních omítek.
- 3. Respektujte dostatečnou výšku při aplikaci sanačních omítek, minimálně jeden a půl násobek tloušťky zdiva.Vyhnete se zbytečným problémům s vlhkou mapou nad hranicí nové sanační omítky.
- 4. Před nanesením sanační omítky si pečlivě vyčistěte ocelovým kartáčem daný podklad.
- 5. Po aplikaci sanačních omítek neuzavírejte povrch stěn žádnými obklady bez větrací mezery. V opačném případě dojde ke snížení výparné plochy, kdy sanační omítka nemůže dýchat a vlhkost vyskočí nad hranici původně provedené sanační omítky.
- 6. Nábytek a podobná zařízení nepřistavujte těsně ke zdivu. Dodržujte mezeru 7 až 10 cm. Jinak se začnou tvořit plísně.
- 7. Zajistěte dostatečné (intervalové) větrání sanovaných prostorů.
- 8. Malby obnovujte až po úplném vyzrání sanačních omítek.
- 9. Používejte jen prodyšné barvy s odpovídajícím koeficientem difúze vodních par Sd menší nebo rovno 0,2m.
- 10. Veškeré další stavební úpravy (podlahy, drenáže, nové izolace, vzduchoizolační systémy, cirkulace vzduchu atd.) raději předem konzultujte s odborníky. Předejdete dalším škodám a ušetříte peníze.
Co jsou to tepelné mosty a jak je odstranit?
- Tepelné mosty jsou taková místa, kde dochází k větším únikům tepla než je tomu v jejich okolí. Poznáme je tak, že jejich teplota na povrchu je nižší než teplota okolních míst, proto jsou také náchylnější k tvorbě kondenzační vlhkosti a tím i ke vzniku plísní. Kromě toho způsobují tepelné ztráty, takže prodražují vytápění domu či bytu. Jejich vznik je vždy důkazem nesprávného provedení stavby či použití nevhodného materiálu. Množství tepla, které unikne tepelným mostem, je závislé na závažnosti chyby a je tím větší, čím větší je rozdíl teplot na vnitřní a vnější straně konstrukce.
- Kde najdeme tepelné mosty?
- a) u spojení vodorovných a svislých konstrukcí;
- b) u nadpraží a ostění oken;
- c) ve střechách (špatně provedená tepelná izolace, kdy je např. izolace vložená pouze mezi krokve – ve chvíli, kdy na ně dám parozábranu a např. SDK desky, objeví se mi v místě, kde krokve jsou na SDK vlhké pruhy; je potřeba vložit pruh izolace i pod krokve a teprve poté instalovat na izolaci parozábranu, SDK desky příp. další prvky);
- d) v obvodových zdech (např. nedostatečné zateplení);
- e) v rozích – zde je největší riziko, že se teplota dostane pod hodnotu rosného bodu a začne tam tudíž kondenzovat voda a tvořit se plísně.
- Jak tepelné mosty odstranit?
- Ideální je samozřejmě dávat na riziková místa pozor již při stavbě či rekonstrukci domu. Pokud se to však nepodaří, je potřeba najít příčinu vzniku tepelného mostu a tu následně odstranit, byť je to za cenu zásahů do konstrukce domu. Pokud je např. tepelný most způsoben nedostatečnou tloušťkou použitého polystyrenu, nepomůže nám při odstranění nic jiného než kritické místo dodatečně zateplit.
- Doporučujeme:
- Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA.