Plísně jsou mikroskopické houby a tvoří se na trvale vlhkých plochách, a nebo na plochách, na kterých vzniká kondenzační vlhkost (kondenzace teplého vzduchu při kontaktu s chladnější zdí). Jejich vzniku tedy můžeme zabránit buď zvýšením teploty zdí, aby nedocházelo ke kondenzaci, nebo snížením vlhkosti ve vzduchu (větráním apod.).
Místnosti, kde se suší prádlo či se provádí jiné činnosti spojené se zvýšeným odpařováním vody (pěstování květin, chov rybiček v akváriích,…). Dále tepelné mosty – místa, kde je snížená tepelně-izolační schopnost zdiva – často u nezateplených nebo nevhodně zateplených objektů. Malé byty, které užívá více osob. Prostory, kde není zajištěna správná cirkulace vzduchu či není dokonalý odvod vodních par (např. koupelny, kuchyně…).
Je potřeba vyřešit příčinu vzniku plísní – tepelný most, nedostatečné větrání a tím příliš vysoká vzdušná vlhkost, …Trvalé řešení nabízí systém Klinosan, který se skládá z dezinfekčního spreje Klinosan Restart, kterým zničíte plísně na povrchu zdí a při škrábání napadených míst pak nedojde k rozšíření sporů plísní do vzduchu. Následně nanesete bioklimatickou stěrku Klinosan, která je vyrobena z nerostu klinoptilolit, jenž je schopen díky svým fyzikálním vlastnostem trvale zamezit vzniku plísní a nakonec můžete (nemusíte, stěrka funguje i jako povrchová vrstva) vymalovat speciálními barvami Klinosan Color. Více info na www.klinosan.cz.
Máte-li problém se studenými stěnami a následnou kondenzací vody na jejich povrchu, může pomoci i sanační tepelně-izolační omítka Nanosan, která teplotu na povrchu zdí zvýší a může tak kondenzaci zabránit.
Vzdušná vlhkost v interiéru se běžně pohybuje mezi 40-60% a ovlivňuje ji zejména provoz domácnosti (vaření, žehlení, sprchování,…). Koriguje se pravidelným větráním. Jaké mohou být příčiny vlhkosti v interiéru? Běžný provoz domácnosti, ale i vlhkost v konstrukci (u novostaveb), poruchy instalací (rozvody vody,…) či vnější zdroje vlhkosti (déšť, zemní vlhkost), kterou nasávají stěny budov.
Ideální je hlídat vlhkost pomocí vlhkoměru. Dalšími projevy zvýšené vlhkosti jsou zarosená okna či zrcadla. Závažnější už jsou pak zašedlé skvrny na zdech či plísně.
Dostatečným větráním či zvýšením teploty v interiéru, stavebními úpravami jako je např. zateplení (toto již vyžaduje návrh odborníka, aby nedošlo naopak ke zhoršení aktuálního stavu či pomocí klimatizace.
Větrat bychom měli krátce a intenzivně (platí pro podzim a zimu, v létě lze větrat celodenně). Ráno vyvětrejte všechny místnosti po dobu cca 5 minut, především pak ložnici. V průběhu dne potom větrejte 2-3x po dobu 5 -10 minut. Největší chybou je dlouhodobé větrání vyklopeným křídlem do ventilační polohy. Tímto způsobem uniká hlavně teplo, chladnou zdi a místnost se pak vytápí mnohem déle. V místnosti by mělo být alespoň 21°C
Zdrojů vlhkosti může být mnoho, od poškozených okapů přes různé zásahy do stavby během rekonstrukcí až po souvislosti s okolním terénem. Spolehlivě zjistí zdroj vlhkosti odborník, který odebere vzorky ze zdiva a pomocí výsledků z laboratoře ohledně obsahu vlhkosti a solí ve vzorcích, stanoví příčinu vlhkosti. Jak se provádí vlhkostní (stavebně-technický) průzkum si můžete prohlédnout zde. (odkaz na film o STP)
Zpracovávám...