Vlhké zdivo | Realsan

Nedostatečné větrání způsobuje vážné zdravotní problémy

Větrání vnitřních prostor má dvě zásadní funkce: odvod nahromaděné vlhkosti z interiéru a výměna vzduchu s vysokým obsahem CO2. Kolik vlhkosti ale vlastně denně vyprodukujeme a jaké následky může mít její nedostatečné odvětrání do okolí?

V interiéru lidé tráví až 90% veškerého svého času. Dospělý jedinec průměrně vydýchá za den 12.000 litrů vzduchu. A současně do vzduchu za stejný čas vypustí cca 2,5 litru vlhkosti. Další vlhkost v interiérech vzniká vařením a sušením prádla. Z těchto čísel jasně vyplývá, že větrání interiéru je naprosto nezbytné, a to obzvláště máme-li v bytě nová plastová okna, zateplenou fasádu a další opatření bránící úniku tepla, a s ním i vlhkosti, do vnějšího okolí.

Nedostatečné větrání ve výsledku neohrožuje pouze stavební konstrukci, ale i zdraví člověka. Pokud se člověk zdržuje ve špatně větraných prostorách, brzy se dostavuje únava, poruchy učení a soustředění, bolesti hlavy, pálení očí. Současně klesá pracovní výkon a člověk je náchylnější k infekčním chorobám.

Výraznější problémy se mohou dostavit za 5, 10 ale i 30 let. To se týká i karcinogenů. Oxidy dusíku, které jsou nahromaděny v nevětraných prostorách, mají rovněž neblahý vliv na vznik alergií. A pokud nevětraný vzduch obsahuje i vyšší podíl vlhkosti, je to ideální prostředí pro vznik plísní a šíření bakterií, jejichž důsledkem mohou být v lepším případě „jen“ záněty horních cest dýchacích. Správným větráním tato rizika výrazně eliminujeme.

Jak často a jakým způsobem je vhodné větrat jsme již popsali v článku „Větrání – kdy, jak často a proč vlastně?“

Co dále pomáhá ke snížení vlhkosti v domácnosti?

zavírat dveře do koupelny při sprchování, po sprchování otřít stěny a podlahu a následně vyvětrat
nesušit mokré prádlo uvnitř bytu, využívat balkon nebo sušárnu; není-li to možné, snažte se sušit prádlo alespoň u otevřeného okna.
nestavět nábytek k obvodovým zdem budovy
při vaření využívat digestoř s přímým odtahem

Vhodné je také při větrání využít tzv. komínového efektu - viz obrázek.

Metody sanace vlhkého zdiva I. díl - Sanační omítky

V tomto seriálu si postupně představíme různé metody sanace vlhkého zdiva. 1. díl se bude týkat materiálu, který si často nanášejí lidé svépomocí a také se o jeho způsobu fungování tradují různé mýty - představujeme SANAČNÍ OMÍTKY.

Sanační omítky mají podstatně vyšší množství pórů než běžné omítky, a umožňují tak rychlejší propouštění vodních par ze zdiva do vzduchu, čímž zdivu umožňují vysychat. Sanační omítky řeší však pouze důsledek působení vlhkosti. Po aplikaci sanačních omítek je povrch vizuálně suchý. Pokud však neodstraníme příčinu vzniku vlhkosti ve stavební konstrukci, tak má sanační omítka pouze omezenou životnost.

To je zapříčiněno tím, že vlhkost, která se dostává do zdiva ve většině případů obsahuje rozpuštěné sole (sírany, dusičnany, chloridy), které následně při vysychání zdiva krystalizují a zaplňují póry sanačních omítek. Tím se snižuje funkčnost a životnost sanačních omítek. A ve chvíli, kdy jsou póry sanační omítky zaplněné solemi, přestává omítka fungovat a nemá kudy případnou další vlhkost ze zdiva odvádět. Proto je nezbytné vždy správně identifikovat příčinu vlhkosti a zabránit dalšímu zavlhčování stavby. A sanační omítky použít k vysušení zdiva v kombinaci s ostatními metodami, které zabrání dalšímu zavlhčování stavby (hydroizolace, vzduchové kanály apod.).

Jsou však případy, kdy je aplikace sanační omítky zcela nezbytná. A to zvláště tehdy, provádí-li se dodatečná hydroizolace již vlhkého zdiva. Sanační omítka umožní zbytkové vlhkosti, která zůstala ve zdivu nad provedenou hydroizolací, vysychání bez viditelných vlhkostních map na povrchu omítky. Současně poskytne prostor pro krystalizaci škodlivých solí v pórech uvnitř sanační omítky.

Výhodou použití sanační omítky je bezesporu okamžité využívání sanovaných prostor, bez nutnosti provádění hydroizolací. Na druhou stranu je však životnost sanačních omítek závislá především na tom, jak je vlhkost ve zdivu nasycena solemi. Čím více solí obsahuje vlhkost ve zdivu, tím se snižuje životnost a funkčnost sanační omítky. Proto doporučujeme sanační omítky provádět vždy v kombinaci s ostatními sanačními a hydroizolačními opatřeními.

Doporučujeme:

Baurex-SAN - sanační tepelně-izolační omítka

Baurex-AQUA - sanační tepelně-izolační omítka, vhodná pro velmi vlhké zdivo, domy po povodních apod.

Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA, čistě vápenná

Baurex SMS NEW + Baurex-N – inovace úspěšné sanační omítky (nově vč. tepelně-izolačních vlastností)

Metody sanace vlhkého zdiva II. díl - Vzduchoizolace

Jde o nejstarší metodu, založenou na odvádění vlhkosti z konstrukce stavby přirozeným nebo nuceným větráním. Princip této metody spočívá ve vytvoření prostoru s možností cirkulace vzduchu u konstrukcí zasažených vlhkostí.

Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Za tím účelem jsou stavby vybaveny soustavou vzduchových štol, kanálků a šachet, spojujících větraný prostor s vnějším prostředím. K vzduchovým systémům lze řadit také výkopy kolem obvodu stavby s následným vložením vzduchových kanálků, které mají odvádět vodní páry z přilehlého zdiva a tím je vysoušet. Pokud však není vložena do zdiva horizontální izolace, vzlínání zemní vlhkosti zdivem dále pokračuje.

U sanací vlhkého zdiva se vzduchové metody využívají hlavně u starších staveb, kdy již byly v minulosti použity. Jedná se většinou o obnovení porušených nebo zazděných vzduchových kanálů apod.

3 hlavní zásady pro použití přirozených vzduchových metod:

nasávání vzduchu by mělo být v interiéru, výdech v exteriéru s co největším převýšením – doporučuje se např. využití starých komínových průduchů
u suterénních kanálů je nutné dbát na jejich dostatečný průřez; důležité je zamezit zatékání vody do kanálu (aby vzduchový kanál nezpůsoboval další zavlhání objektu)
odvětrávané zdivo pokud možno očistit, odstranit původní omítky (a eventuálně aplikovat sanační omítku), aby docházelo k co nejsnazšímu odvětrání vlhkosti

Nespornou výhodou vzduchových metod je jejich téměř neomezená životnost. Pokud se provádějí v rámci rekonstrukce celého objektu, jsou obvykle i finančně nepříliš nákladné. Zlepšují i výměnu vzduchu v interiéru.

Nevýhodou je pak jejich nižší účinnost oproti radikálnějším metodám.

Jak má vypadat odborný vlhkostní průzkum

Pokud k Vám přijde odborník provádět vlhkostní průzkum a začne odebírat vzorky zdiva víceméně nahodile – např. podle vzhledu povrchu zdiva, stupně rozpadu či podle orientačních naměřených hodnot – zpozorněte! Správný odběr vzorků by měl vypadat trochu jinak.

Pokud je Vám bližší vysvětlení formou videa, podívejte se na video Jak se provádí stavebně-technický průzkum, kde se dozvíte jak celý proces probíhá, co všechno obsahuje, co je jeho výsledkem atd.

Máte-li raději textovou formu, čtěte dál. :)

K určení zdroje vlhkosti zdiva a k vyhodnocení míry zavlhčení je totiž potřeba zpracovat tzv. vlhkostní profil. Ten se tvoří pomocí série odběrů vzorků zdiva v jedné ose, a to nejméně ve třech výškách a třech hloubkách v každé výšce. Vzorky se neodebírají z povrchu – z rozpadajících se omítek, které budou při sanaci stejně odstraněny. Za standardní se považuje odběr vzorků zdícího materiálu po odstranění omítky, a to v hloubce 0 až 2 cm, dále 2 až 4 cm a z hloubky cca 5 a více cm.

Odebrané vzorky se v laboratoři zváží, vysuší při 110°C a úbytek hmotnosti (voda) se vztáhne k hmotnosti vlhkého vzorku. Tím získáme hodnotu vlhkosti materiálu (zpravidla se udává v hmotnostních %).

Odebraný materiál by měl být u všech vzorků srovnatelný – tedy buď pouze cihla, pouze kámen apod. Porovnávat vlhkost dle hmotnostních % u rozdílně nasákavých materiálů by vedlo k zavádějícím výsledkům, protože co znamená u jednoho materiálu velmi vysoký stupeň zavlhčení, může být u druhého v normě.

Jak poznám z vlhkostního profilu příčinu zavlhčení?

Pokud jsou vzorky odebrané z hloubky materiálu méně vlhké než u povrchu, je dominantní důvod zavlhčení kondenzace. Klesá-li stupeň zavlhčení směrem vzhůru, je hlavním důvodem vlhkosti vzlínání.

Vzlínající vlhkost Kombinace vzlínající vlhkosti a kond. Kondenzace na povrchu

(Šedé plochy řezu zdivem označují výrazně vyšší vlhkost, než je na plochách bílých. V řezu jsou vyznačeny sondy ve třech výškách a sondy rozděleny do tří hloubek odběru vzorku.)

Pokud máte zájem o provedení stavebně-technického průzkumu, vyplňte nám, prosím, potřebné informace zde a my pro Vás zpracujeme konkrétní cenovou nabídku a navrhneme další postup. V případě, že se potřebujete na cokoliv zeptat, využijte, prosím, kontaktní formulář níže nebo nám napište na info@realsan.cz, rádi Vám pomůžeme.

Jak lze určit příčinu zavlhčení

Určování příčiny zavlhčení probíhá ve dvou fázích. Nejprve si projdeme všechny možné zdroje vlhkosti a vyloučíme ty, které v daném případě nepřichází v úvahu. Ve druhé fázi se poté věnujeme průzkumu vlhkosti a jeho vyhodnocování.

I. fáze - Vyhodnocení možných zdrojů a vlivů:

a) provést průzkum systému okapů, funkce a zakončení svodů do kanalizace, trativodu

b) provést průzkum funkce a průběhu kanalizace, odpadů

c) prověřit vodovodní rozvody

d) prověřit zaniklá zařízení, úpravy (průzkum dokumentace, fyzický průzkum)

e) provést průzkum větracích a komínových systémů

f) prověřit původní systém vytápění

g) ověřit si původní terénních souvislosti

h) vyhodnocení vlivu provozu z hlediska dotace vlhkostí

II. fáze - Vlhkostní průzkum, vyhodnocení

a) odběr vzorků pro stanovení vlhkosti a zasolení

b) vyhodnocení vzorků na míru zavlhčení

c) vyhodnocení vzorků na obsah solí

Více o vlhkostním průzkumu se dočtete v článku Jak má vypadat odborný vlhkostní průzkum.

Proč investovat do průzkumu vlhkosti

Stojíme-li jako investor či uživatel stavby před problémem, jak odstranit negativní dopady vlhkosti zdiva na provoz uvnitř objektu, můžeme se vydat dvěma cestami.

Buď si pozveme firmu, aby nám důsledky vlhkosti odstranila a nebo si necháme nejprve provést stavebně-technický průzkum, který zjistí příčinu vlhkosti, navrhne řešení, jak ji odstranit a až poté bude odstraňovat vzniklé důsledky vlhkosti.

První varianta se může na první pohled zdát rychlejší a levnější, ale pokud se nezbavíme příčiny vlhkosti, je téměř jisté, že se nám stejný problém projeví po čase znovu a budeme muset opět hledat jeho řešení. V konečném výsledku pak neušetříme ani čas ani peníze.

Nevýhodou je také to, že specializované firmy na sanaci vlhkého zdiva používají většinou jen některé vybrané metody sanací a hydroizolací. Navíc je pracovník takové firmy často vázán potřebou prosadit metodu, k jejíž realizaci leží ve skladu jeho firmy drahé strojní zařízení a nebude příliš brát ohled na případná jiná řešení.

Jak tedy neefektivní sanaci předejít?

Dříve než začnete vlhkost odstraňovat, nechte si provést specializovaný průzkum. Ten je časově náročnější a na počátku vyžaduje investici. Specialista na stavebně technické průzkumy však objektivně vyhodnotí rozsah, příčiny a zdroje zavlhčení. Není vázán ekonomickými vazbami na realizaci k navržení určité metody, ale může vybírat z celé škály možných řešení. Poté navrhne způsob řešení, případně varianty řešení a vyhodnotí jejich pravděpodobnou účinnost. Poměr ceny a účinnosti pak může vést k optimální investici.

Pokud máte zájem o provedení stavebně-technického průzkumu, vyplňte nám, prosím, potřebné informace zde a my pro Vás zpracujeme konkrétní cenovou nabídku a navrhneme další postup. V případě, že se potřebujete na cokoliv zeptat, využijte, prosím, kontaktní formulář níže nebo nám napište na info@realsan.cz, rádi Vám pomůžeme.

Větrání - kdy, jak často a proč vlastně?

Nejvíce energie z interiérů zbytečně uteče okny a dveřmi. Neustálý růst cen energií nutí jak domácnosti, tak podnikatelské subjekty řešit problém úniku tepla.

Řešením bývá nejčastěji výměna starých oken za nové, které perfektně těsní. Obzvlášť u těch ale poté nesmíme podcenit pravidelné větrání.

Důležitým prvkem, který nám společně s větráním pomůže snížit vzdušnou vlhkost v místnostech je vytápění. Doplňky oken, které zlepšují průvzdušnost jako je mikroventilace (čtvrtá poloha kliky) nebo různé samoregulovatelné klapky vedou k vyšší netěsnosti. Tato netěsnost ovšem nezajistí tolik vyměněného vzduchu jako jednorázové intenzivní větrání.

Jak často je vhodné větrat?

Větrat bychom měli krátce a intenzivně. Ráno vyvětrejte všechny místnosti po dobu cca 5 minut, především pak ložnici.

Nejlépe tak, že se okna otevřou dokořán. Tím dojde k rychlé výměně vlhkého vzduchu. V průběhu dne potom větrejte 2-3x po dobu 5 -10 minut.

Největší chybou je dlouhodobé větrání vyklopeným křídlem do ventilační polohy. Tímto způsobem uniká hlavně teplo, chladnou zdi a místnost se pak vytápí mnohem déle.

Krátké a intenzivní větrání platí pro podzimní a zimní měsíce, v tomto období by měla být teplota v místnosti alespoň 21 stupňů Celsia. V letních měsících je naopak celodenní větrání příjemné.

Vlhkost - její zdroje, význam a způsob odstranění

Odpovědi na základní otázky týkající se vlhkosti - kde se bere, které hodnoty jsou ještě v normě a které již ne, jaký vliv má rosný bod a jak poznám, že už je vlhkost příliš vysoká?

VLHKOST

1. Jaká vlhkost je normální?

2. Zdroje vlhkosti

3. Rosný bod ve zdivu a vlhkost

4. Proč si vlhkost hlídat a jak poznám, že už je příliš vysoká?

5. Jak odstranit vlhkost z interiéru?

Jaká vlhkost je normální?

Při posuzování musíme vždy odlišovat vlhkost vzduchu a vlhkost zdiva. Vzdušná vlhkost se běžně pohybuje mezi 40-60% a ovlivňuje ji zejména provoz domácnosti, jako je např. vaření, žehlení či sprchování a korigujeme ji zejména správným větráním.

Vlhkost na povrchu zdiva naproti tomu značí problém a je základní podmínkou pro růst plísní v interiéru. Zdrojem vlhkosti (vody) ve stavebních materiálech může být voda, která vnikla do objektu v důsledku stavební závady (zatékání, vzlínáním půdní vlhkosti) nebo havárie (prasklé vodovodní potrubí, vyplavení sousedy) a nebo živelnou katastrofou (povodně, záplavy)

V současné době se plísně v bytech vyskytují nejčastěji v důsledku nevhodného užívání bytu (nedostatečné větrání a nedostatečné vytápění) po instalaci nových těsných oken. Nová těsná okna neumožňují výměnu vlhkého vzduchu z místnosti za méně vlhký venkovní vzduch škvírami a netěsnostmi kolem okenních rámů. Neodvětraná vodní pára z ovzduší kondenzuje na studených plochách zdí bytů.

Zdroje vlhkosti

- běžný provoz domácnosti
- pokojové rostliny
- akvária
- páry vzniklé při vaření, žehlení, či sprchování
- nevhodně umístěné zdroje tepla
- vlhkost v konstrukci (u novostaveb)
- poruchy instalací – rozvody vody, špatně udělané odpady,…
- vnější zdroje vlhkosti – srážková voda, zemní vlhkost, kterou nasávají stěny budov

Pokud si nejste jisti, co je příčinou vlhkosti ve Vašem domě či bytě, domluvte si návštěvu odborného pracovníka. Ten na místo přijede, provede potřebná měření a poradí Vám, jak postupovat při odstraňování vlhkosti ve Vašem konkrétním případě. Kontakty na jednotlivé regionální poradce naleznete na úvodní stránce.

Způsoby vlhnutí objektů

• voda srážková – špatně provedené či poškozené střechy nebo oplechování (parapety, atiky, okapy, žlaby, svody), dále poruchy v navazujících konstrukcích terasy, balkóny, chodníky apod.

• voda vzlínající – proniká do konstrukce póry v materiálu vlivem kapilární vzlínavosti. Vzlíná z oblastí pod úrovní terénu místy s poškozenou nebo chybějící izolací.

• voda z poškozených nebo netěsných instalací – prosakuje do zdiva v místě poruchy instalace a vzlínáním se šíří dále do konstrukce

• voda kondenzační – vzniká uvnitř stavby v podobě páry. Nejčastěji v prostorách s nefunkčním nebo špatně navrženým odvětráním. Páry kondenzují na stěnách a pronikají do stavební konstrukce

• voda při živelných pohromách – záplavy, povodně

Voda ve stavební konstrukci zvyšuje namáhání, snižuje pevnost a zkracuje životnost stavby. Voda rovněž může do zdiva vnášet stavebně škodlivé sole, které mají také negativní vliv na stavební konstrukce.

Rosný bod ve zdivu a vlhkost

Nezanedbatelnou roli hraje také tzv. rosný bod ve zdivu. Pokud je ho ve zdivu dosaženo, vzduch již nedokáže pohlcovat více vodních par a je nastartován proces kondenzace, který se při nesprávné skladbě obvodové zdi může projevit zvyšující se vlhkostí v interiéru.

Kondenzací vodních par mohou být poškozeny materiály, které se vlhkostí znehodnocují, a mohou tak ohrozit konstrukci celé stavby. Mezi takové materiály patří např. dřevo, které je-li vlhké, může být napadeno plísní a hnilobami, nebo vláknité izolační materiály, jež ztrácejí vlhkostí svoji izolační schopnost.

Proč si hlídat vlhkost vzduchu a jak poznám, že už je příliš vysoká?

Ideální je mít doma vlhkoměr a vzdušnou vlhkost si hlídat. Pokud tuto možnost nemáte, hlídejte si, zda se vám nerosí okna či zrcadla. Pokud ano, je již vzdušná vlhkost příliš vysoká. Závažnějším projevem vlhkosti jsou nevzhledné zašedlé skvrny či plísně na zdech v interiéru. Ty vytváří zdraví škodlivé klima, které může negativně ovlivňovat lidské zdraví a vyvolávat různé nemoci a alergie.

Kromě toho vlhkost může kompletně zničit nábytek, celou konstrukci zdiva včetně fasády i vnitřních nátěrů a omítek. V neposlední řadě způsobuje vlhké zdivo nezanedbatelné tepelné a energetické ztráty. Přílišná vlhkost znehodnocuje vrstvu tepelné izolace a snižuje tím i její tepelně-izolační vlastnosti.

Uvažujete-li o dodatečném zateplení fasády, o výměně oken nebo dalších krocích směřujících ke snížení nákladů na vytápění a zvýšení komfortu bydlení, je nezbytné nejprve odstranit příčiny přílišné vlhkosti vzduchu. Zateplením nebo výměnnou oken se totiž může situace paradoxně ještě zhoršit a výsledkem by mohl být zcela opačný efekt.

Jak odstranit vlhkost z interiéru?

V zásadě máme tři možnosti, jak se nadměrné vlhkosti v interiéru zbavit:

1) Změnit způsob užívání dané místnosti či bytu, abychom snížili jeho relativní vlhkost, příp. zvýšili teplotu. Nejčastější zdroje vlhkosti najdete zde. Z hlediska technického je to způsob nejjednodušší a finančně nejméně nákladný (pokud změnou užívání nemyslíme např. stěhování).

2) Upravit obvodové konstrukce, tedy navrhnout a realizovat příslušné stavební úpravy jako je zateplení, parotěsné vrstvy apod. Tento způsob již vyžaduje návrh od odborníka, je pracný a často i finančně nákladný.

3) Dosáhnout potřebných parametrů vnitřního prostředí pomocí klimatizace nebo vytápění. Klimatizace může snižovat vlhkost vzduchu, topení zase povrchovou teplotu stěn, na kterých tím pádem nebude vlhkost kondenzovat. I tento způsob však vyžaduje vyšší provozní náklady.

Doporučujeme:

Baurex-SAN - sanační tepelně-izolační omítka
Baurex-AQUA - sanační tepelně-izolační omítka, vhodná pro velmi vlhké zdivo, domy po povodních apod.
Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA, čistě vápenná
Baurex SMS NEW + Baurex-N – inovace úspěšné sanační omítky (nově vč. tepelně-izolačních vlastností)

Plísně - kde vznikají a jak se jich zbavit?

Plísně jsou mikroskopické houby a rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti a vhodná teplota. Daří se jim zejména při teplotě kolem 25 °C, proto jsou pro ně naše byty a domy ideálním prostorem pro život.

Zvládnou však i chladnější prostředí pod 10 °C, takže se mohou objevit i v bytech, ve kterých se aktuálně netopí.

Základním faktorem pro vznik plísní v interiéru je tedy vlhkost a teplota na povrchu zdí. Proč teplota? Protože plíseň vzniká jen na plochách, které jsou buď trvale vlhké nebo na kterých dochází ke kondenzaci (vysrážení) vlhkého vzduchu při kontaktu s chladným povrchem.

Místa se zvýšenou vlhkostí a tím i vyšším rizikem výskytu plísní:

v bytech, ve kterých se suší prádlo či provádějí jiné činnosti spojené se zvýšeným odpařováním vody (pěstování květin, chování rybiček v akváriích atd.)
tam, kde je snížená tepelně-izolační schopnost části obvodového zdiva (tepelný most), tedy často v nezateplených či nevhodně zateplených objektech
v malých bytech, které užívá více osob,
v prostorech, kde není zajištěna správná cirkulace a odvod vlhkého vzduchu – koupelny apod.

Jak se zbavit plísní?

Stávající plísně je nutné odstranit pomocí dezinfekčních přípravků. Pokud se však chceme plísní na zdech zbavit natrvalo, nestačí jen odstranit viditelné plísně na povrchu, ale je potřeba vyřešit příčinu jejich vzniku – nadměrnou vlhkost a její kondenzaci na zdech. Ta bývá způsobena buď stavební závadou nebo nevhodným užíváním bytu spočívajícím nejčastěji v nedostatečném větrání.

V případě, že se i přes časté větrání z jakýchkoliv důvodů potýkáte se zvýšenou vlhkostí v bytě, může vám problém vyřešit vhodná sanační omítka. Ta, kromě toho, že zajistí suchý povrch stěn, může pomoci i se zateplením bytu a ušetří vám tak náklady na vytápění.

Doporučujeme:

Bioklimatická omítka - ekologická antibakteriální jádrová omítka, která trvale chrání proti plísním, zároveň čistí vzduch, pohlcuje pachy,...

Schimmelstop – prostředek pro likvidaci plísní

Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA

Zpět na výpis