Rizika při zateplení

Lze zateplit každý dům

Metody zateplování jsou dnes velmi různorodé a většinu objektů pomocí některé z nich zateplit lze. Pokud si nejste jisti výběrem vhodného materiálu, raději se poraďte s odborníkem.

Obzvláště jedná-li se o starší stavbu, u které nejsou často vhodné nejběžnější vnější kontaktní zateplovací systémy a je potřeba volit jiné materiály, příp. kombinaci vícero z nich.

Navíc pokud spojujete zateplování i s výměnou oken, jedná se pro stavbu o poměrně rozsáhlou změnu a konzultace s odborníkem je zde opravdu na místě. Kromě stavby samotné má velký vliv na volbu zateplení i způsob využívání, který ovlivňuje na jakou teplotu jsou vytápěny interiéry a kolik vlhkosti se v nich vytvoří.  

Zvyšuje zateplení riziko kondenzace a tvorby plísní?

Obava z toho, že ve chvíli, kdy dům zateplíme, tak ho takzvaně utěsníme čímž vznikne větší riziko kondenzace vodních par a tvorby plísní, se objevuje velmi často. Pokud však není dům vlhký ve chvíli, kdy ho zateplujeme, není třeba mít strach, že zateplení na tom něco změní.

Naopak, zateplením obvodových stěn dosáhneme toho, že vnější vlivy nebudou tolik ovlivňovat teplotu konstrukce, teplota na vnitřním povrchu stěn bude vyšší a na těchto stěnách nebudou moci vznikat plísně.

Když dům zateplím, přestane tzv. „dýchat“?

Tzv. „dýchání“ domu – tedy výměna vzduchu z interiéru s vnějším okolím – probíhá z 95% skrze okna, spáry oken a dveří či skrze digestoře, určitě po zateplení nedojde k tomu, že bychom dům utěsnili. K utěsnění dojde spíše výměnou oken a utěsněním okenních spár.

Zde je nutné na základě tohoto snížení přirozené výměny vzduchu upravit režim větrání a zajistit snížení relativní vlhkosti v bytě touto cestou. Obzvláště důležité je toto při kombinaci výměny oken s vnitřním zateplením, které posouvá rosný bod blíže do interiéru a je poté potřeba klást na dostatečné větrání velký důraz.

Aby bylo riziko kondenzace vodních par a tvorby plísní eliminováno, je možné použít na vnitřní zateplení produkty energetické sanace (např. sanační tepelně-izolační omítky), které zvyšují povrchovou teplotu, čímž kondenzaci i tvorbě plísní zabraňují a zároveň mají vysokou kapacitu pórů, do kterých mohou vlhkost z interiéru pohltit a ve chvíli, kdy je to možné (větrá se) ji zase pustit do prostoru.

Co když je dům vlhký už při zateplování?

Pozor si však musíme dát na zateplení domu, který je v danou chvíli vlhký, ať už kvůli zemní vlhkosti, která postupně stoupá konstrukcí vzhůru nebo kvůli zatékání. V takových případech je nutné zateplení domu odložit a nejprve vyřešit příčinu způsobující vlhnutí. U běžných zateplovacích systémů je poté nutné počkat, dokud stavba plně nevyschne a poté teprve zateplovat. Platí, že je vhodné až nezbytné provést odborné měření aktuálního stavu vlhkosti stavební konstrukce a nespoléhat se na to, že se povrch zdiva jeví vizuálně suchý. Pokud potřebujeme dům zateplit ihned, je vhodné obrátit se opět na energetickou sanaci, jejíž produkty dům vysuší a zároveň zateplí. Příčina vlhnutí však musí být odstraněna v každém případě.

Doporučujeme:

Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA

Chemická injektáž zdiva – odstraňuje příčinu vlhkosti (zamezí přístupu zemní vlhkosti do zdiva)

Dicosil 100  – hydrofobizační injektážní prostředek

Dicosil 110 – koncentrát Dicosilu 100

Aquabarier – injektážní krém

Kontaktní či bezkontaktní zateplení? 

Pro které stavby je vhodné kontaktní zateplení a kdy je vhodnější zvolit zateplení bezkontaktní?

Kontaktní zateplení fasády

Vnější kontaktní zateplení fasády domu je jedním z nejoblíbenějších způsobů zateplení především kvůli rychlosti montáže, nízkým nákladům a estetickému vzhledu. Díky vytvoření vnějšího obalu na domě zvýšíme tepelný odpor jeho pláště a snížíme únik tepla ven a vniknutí chladu či nadměrného tepla dovnitř.

Jako izolant se pro kontaktní zateplení využívá polystyren nebo minerální vlna. Polystyren je levnější a snáze zpracovatelný, minerální vlna má zase lepší protipožární vlastnosti, proto jí dle norem nahrazujeme polystyren u budov vyšších jak 22,5 metrů.

Bezkontaktní zateplení fasády

Bezkontaktní zateplení se volí pro stavby, které mají problémy s vyšší vlhkostí, a kontaktním zateplením by se tato vlhkost uzavřela uvnitř domu. Bezkontaktní systém se skládá z nosného roštu, izolantu, odvětrávací mezery, dřevěné kontralatě a vnějšího obložení. Díky bezkontaktnímu zateplení dosáhnou výborných tepelně izolačních vlastností i velmi vlhké stavby.

Bezkontaktní systém se dá díky suchému procesu realizace instalovat i při nízkých teplotách, má dlouhou životnost a snadno se udržuje. Jako izolant se nejčastěji využívají výrobky z polyuretanu, celulózy či ovčí vlny. Na izolační vrstvu se montují obklady z dřevotřísky, kovu nebo keramiky. Montáž bezkontaktního zateplení je časově i technicky náročnější, čímž jsou vyšší i pořizovací náklady. Jeho cenu zvyšuje i způsob kotvení a výběr obkladového materiálu. Nejdražším je lícové zdivo.

Z výše popsaných skutečností vyplývá, že před konečným rozhodnutím o způsobu zateplení daného objektu je nutné mít k dispozici odborné změření vlhkosti stavební konstrukce.

Jak si vybrat vhodný materiál pro zateplení? 

Na trhu se dnes vyskytuje nejen množství různých zateplovacích materiálů, ale jednotlivé materiály jsou navíc dodávány různými výrobci a tedy pod různými značkami. Pro laika pak může být problém si v široké nabídce vybrat.

Malou inspirací, jak při výběru vhodné izolace postupovat, může být následující návod:

1. Čeho chceme zateplením domu dosáhnout? – pouze úspor energií za vytápění nebo i zvýšení akustické a požární odolnosti?
2. Chceme zateplovat celou stavbu či pouze její část? – ve chvíli, kdy potřebujeme zateplit pouze část stavby, víme, že budeme používat vnitřní a nikoliv vnější zateplení
3. Jakou kvalitu od izolačního materiálu požadujeme - minimální, optimální či nejvyšší? – zde je potřeba posoudit, jaká zátěž bude na izolaci působit např. z pohledu vlhkosti zdiva, které izolujeme, teplotních výkyvů či pohybů konstrukce, kterou zateplujeme

Po zodpovězení těchto otázek je ideální poradit se s odborníkem, který má lepší přehled v jednotlivých materiálech a jejich vlastnostech. Pro rozhodnutí, zda jít cestou vnitřní či vnější izolace vám může pomoci stručný přehled výhod a nevýhod těchto dvou variant v článku Vnitřní nebo vnější zateplení? 

Vnitřní nebo vnější zateplení? 

Stručný přehled výhod a nevýhod vnitřního a vnějšího zateplení.

Doporučujeme:

Nanosan - sanační tepelně-izolační omítka dle WTA