Ostatní

Dočasná hydrofobizace - co to je a jak ji využít? 

Mezi hydrofobizační materiály se počítají i materiály, které disponují dočasnou hydrofobitou a používají se ke zcela jiným účelům nežli klasické hydrofobizační prostředky. Vlastnosti dočasné hydrofobity se využívá především při aplikaci sanačních omítek na vlhké a solemi nasycené zdivo.

Svou specifickou vlastností zabrání tyto materiály průniku solí z podkladu do sanační omítky v době, kdy omítka není vyzrálá. Tzn. zabrání tomu, aby se rozpuštěné sole ze zdi dostaly „po vodě“ až na povrch omítky. Po vyzrání omítky dočasná hydrofobita pomine a dochází ke krystalizaci solí postupně od zdi k povrchu sanačních omítek.

Její hlavní funkcí je ochránit daný materiál před vlhkostí buď do té doby, dokud není provedena trvalá hydroizolace stavby nebo pro překonání období při počátečním vysychání např. sanačních omítek, které těsně po aplikaci ještě nejsou schopné plně přijímat vlhkost ze zdiva a ta by je bez hydrofobizace hned na počátku znehodnotila. 

Doporučujeme:

Hydrofobizér - prostředek dočasně zamezující přístupu solí do sanačních omítek a umožňující tak jejich plné vyzrání bez poškození solemi

Co je to hydrofobizace a jak ovlivňuje stavební konstrukce?

Hydrofobizace je vodoodpudivá vrstva, někdy se této vrstvě také říká impregnace nebo konzervace. Hydrofobizační prostředek proniká do malé hloubky porézních stavebních materiálů a vytváří vrstvičku, která odpuzuje vodu. Tato hydrofobní vrstva je bezbarvá a dobře propouští vzduch i páru.

Hydrofobizace je odborně řečeno změna fyzikálně-chemických vlastností daného materiálu, která podstatně zvyšuje smáčecí úhel pro vodu. To znamená, že voda na povrchu hydrofobizovaného materiálu vytváří drobné kapičky, které se nevpíjí do podkladu.

Hlavním cílem hydrofobizace je snížení kapilární nasákavosti. Hydrofobizační prostředky bývají aplikovány nátěrem, postřikem, volným smáčením povrchu, u menších předmětů i ponořením nebo vzlínáním.

Spotřeba je silně závislá na porezitě ošetřovaného materiálu, obvykle se pohybuje v rozmezí 0,1 - 1,0 l/m2. U velmi porézních materiálů může být i vyšší.

Na množství naneseného prostředku závisí nejen samotná vodoodpudivost - hydrofobita povrchu, ale i hloubka, do které se prostředek dostane. Větší hloubka penetrace hydrofobizačního prostředku podporuje životnost výsledné hydrofobizace.

Problémem spojeným s hydrofobní úpravou povrchu může být jeho odlišné zbarvení po dešti apod. Nasákavý porézní materiál bývá tmavší, zatímco hydrofobní povrch zůstává i po dlouhotrvajícím dešti světlý, protože kapalná voda do jeho pórů nepronikne anebo jen zcela nepatrně. Rozdíl ve zbarvení samozřejmě po vyschnutí opět zmizí.

Problémem spojeným s hydrofobní úpravou povrchu může být jeho odlišné zbarvení po dešti apod. Nasákavý porézní materiál bývá tmavší, zatímco hydrofobní povrch zůstává i po dlouhotrvajícím dešti světlý, protože kapalná voda do jeho pórů nepronikne anebo jen zcela nepatrně. Rozdíl ve zbarvení samozřejmě po vyschnutí opět zmizí.

Životnost hydrofobizace je závislá na druhu použitého materiálu, řádově se pohybuje v desítkách let u kvalitnějších produktů.

Hydrofobizaci rozhodně nemůžeme zaměňovat s hydroizolací!

Doporučujeme:

Diconoax 2000 - prostředek určený pro hydrofobizaci venkovních ploch stavebních konstrukcí, fasád, komínů apod.

Co jsou to tepelné mosty a jak je odstranit?

Co to jsou tepelné mosty?

Tepelné mosty jsou taková místa, kde dochází k větším únikům tepla než je tomu v jejich okolí. Poznáme je tak, že jejich teplota na povrchu je nižší než teplota okolních míst, proto jsou také náchylnější k tvorbě kondenzační vlhkosti a tím i ke vzniku plísní. Kromě toho způsobují tepelné ztráty, takže prodražují vytápění domu či bytu.

Jejich vznik je vždy důkazem nesprávného provedení stavby či použití nevhodného materiálu. Množství tepla, které unikne tepelným mostem, je závislé na závažnosti chyby a je tím větší, čím větší je rozdíl teplot na vnitřní a vnější straně konstrukce.

Kde najdeme tepelné mosty?

• u spojení vodorovných a svislých konstrukcí,
• u nadpraží a ostění oken,
• ve střechách (špatně provedená tepelná izolace, kdy je např. izolace vložená pouze mezi krokve – ve chvíli, kdy na ně dám parozábranu a např. SDK desky, objeví se mi v místě, kde krokve jsou na SDK vlhké pruhy; je potřeba vložit pruh izolace i pod krokve a teprve poté instalovat na izolaci parozábranu, SDK desky příp. další prvky)
• v obvodových zdech (např. nedostatečné zateplení)
• v rozích – zde je největší riziko, že se teplota dostane pod hodnotu rosného bodu a začne tam tudíž kondenzovat voda a tvořit se plísně

Jak tepelné mosty odstranit?

Ideální je samozřejmě dávat na riziková místa pozor již při stavbě či rekonstrukci domu. Pokud se to však nepodaří, je potřeba najít příčinu vzniku tepelného mostu a tu následně odstranit, byť je to za cenu zásahů do konstrukce domu. Pokud je např. tepelný most způsoben nedostatečnou tloušťkou použitého polystyrenu, nepomůže nám při odstranění nic jiného než kritické místo dodatečně zateplit.

Doporučujeme:

Nanosan – sanační tepelně-izolační omítka dle WTA