Krystalizace jako ochrana proti radonu - ANO či NE?
Setkáváme se ve své praxi s tím, že někteří distributoři krystalizačních hydroizolací tvrdí, že jejich výrobek funguje i jako ochrana proti radonu. Oficiální certifikaci ochrany proti radonu však nikdo schopen předložit není – podívali jsme se proto na tuto problematiku hlouběji a zjistili, v jakých případech je krystalizace dostačující a v jakých nikoli.
Jakmile řešíme stavbu či rekonstrukci domu, často se objeví téma ochrany proti radonu.
Proti radonu je potřeba chránit veškeré místnosti určené k trvalému bydlení o podlahové ploše větší než 8m2 a další místnosti, které svou polohou i uspořádáním odpovídají tomu, aby se v nich zdržovaly osoby – např. kanceláře, dílny, kinosály, ordinace, pokoje v hotelech,... (podrobněji viz vyhláška MMR 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu)
Radon sám o sobě není nijak nebezpečný, je jedním z prvků vznikajících rozpadem rádia v tzv. „uranové rozpadové řadě“. Nebezpečné jsou prvky, na které se radon rozpadá dál – olovo, polonium či bismut.
Jak funguje krystalizační hydroizolace?
Krystalizační přísady do betonu, jako je např. Sikkaton A či Xypex Admix fungují tak, že účinné látky uvnitř betonu zreagují s cementem, dojde ke krystalizaci a vzniklé krystaly ucpou volné póry v betonu. Ten se tak stává vodotěsným.
Ani vodotěsná betonová konstrukce však není dle normy ČSN 73 0601 přípustná jako jediná izolace proti průniku radonu. A ačkoliv např. ing. Vávra ze společnosti BETOSAN tvrdí ohledně produktu Xypex Admix, že: „...lze předpokládat, že konstrukce je homogenní a odolná i vůči prostupu plynu. Vzorek, který byl testován, měl tloušťku 50 mm ... Železobetonové konstrukce spodní stavby mají tloušťku minimálně 250 mm. Z toho vyplývá, že aby byla účinná proti působení radonu, má izolace v konstrukci pětinásobnou tloušťku, než by teoreticky bylo zapotřebí. Případné poruchy nebo imperfekce v konstrukci by tedy musely procházet celou tloušťkou konstrukce." (Zdroj: Možnosti provádění hydroizolací spodní stavby – Ing. Zdeněk Vávra, 2012, www.asb-portal.cz), tak na svém webu společnost nabízí hydroizolaci s ochranou proti radonu vždy v kombinaci s protiradonovým nátěrem.
AŤ UŽ VÁM VÝROBCI KRYSTALIZAČNÍ HYDROIZOLACE TVRDÍ COKOLIV, PAMATUJTE, ŽE: JAKOUKOLIV KRYSTALIZAČNÍ HYDROIZOLACI NELZE SAMU O SOBĚ POVAŽOVAT ZA OCHANU PROTI RADONU!
JAK POSTUPOVAT PŘI URČENÍ ZPŮSOBU PROTIRADONOVÉ OCHRANY?
NOVOSTAVBY
Každý, kdo umisťuje stavbu s pobytovými prostory či žádá o stavební povolení musí zajistit stanovení radonového indexu pozemku a stavby (ten může být nízký, střední či vysoký)
1. V PŘÍPADĚ NÍZKÉHO RADONOVÉHO INDEXU STAVBY:
- nejsou potřeba žádná zvláštní opatření
- kontaktní konstrukce může být řešena jako vodotěsná železobetonová konstrukce podle ČSN EN 206-1 o minimální tloušťce prvků 250 mm
- POZOR! Jsou-li v kontaktním podlaží přirozeně větrané pobytové prostory a pod domem je vytvořena drenážní vrstva o vysoké propustnosti, nebo je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění, musí být výše uvedené opatření kombinováno buď s větracím systémem podloží pod objektem, nebo s ventilační vrstvou v kontaktních konstrukcích.
Kontaktní konstrukce = ta část stavby, která je přímo v kontaktu s okolní zeminou
2. V PŘÍPADĚ STŘEDNÍHO ČI VYSOKÉHO RADONOVÉHO INDEXU STAVBY můžete posupovat podle tohoto schématu:
STÁVAJÍCÍ STAVBY
Protiradonová izolace se do stávajících staveb instaluje vždy v kombinaci s odvětráním podloží nebo s ventilačními vrstvami v kontaktních konstrukcích.
Zvyšuje se tak účinnost systému a eliminuje se zhoršení vlhkostního stavu kontaktních konstrukcí při nespojitém provedení izolace.
Pro zvolení vhodných opatření můžete opět postupovat dle přiloženého schématu, kdy je na počátku potřeba změřit radon a provést stavebně-technický průzkum pro zjištění stavu stávajících izolací, potřeby rekonstrukce podlah,...
KDY LZE POUŽÍT KRYSTALIZAČNÍ PŘÍSADY V PŘÍPADĚ RADONOVÉHO RIZIKA?
V PŘÍPADĚ OBJEKTŮ BEZ POBYTOVÝCH MÍSTNOSTÍ VE STYKU S TERÉNEM – tzn. že pod pobytovou místností musí být mezera, ať už ve formě sklepu, garáže či jiné izolace
I zde zajišťují krystalizační přísady pouze vodotěsnost betonu, která je však v tomto případě dostačující, jsou-li zároveň splněné i tyto 3 podmínky:
- ve všech místech kontaktního podlaží musí být zajištěna spolehlivá výměna vzduchu během celého roku – např. stále otevřená sklepní okna
- stropní konstrukcí nad kontaktním podlažím nedochází k proudění vzduchu, prostupy jsou utěsněny
- vstupy do kontaktních podlaží z ostatních podlaží jsou opatřeny dveřmi v těsném provedení a s automatickým zavíráním.
KDY NELZE POUŽÍT KRYSTALIZAČNÍ PŘÍSADY V PŘÍPADĚ RADONOVÉHO RIZIKA?
V PŘÍPADĚ OBJEKTŮ S POBYTOVÝMI MÍSTNOSTMI VE STYKU S TERÉNEM – tzn. že nějaká část pobytové místnosti, ať už podlaha, stěna či strop, je ve styku s terénem.
Sečteno podtrženo, existují situace, kdy protiradonovou ochranu nemusíme řešit a vystačíme si se zajištěním vodotěsného betonu např. pomocí krystalizačních přísad do betonu.
Ať už ale výrobci krystalizačních přísad deklarují cokoliv, pamatujte, že dle platné normy ČSN 73 0601, žádná z nich nesplňuje požadavky normy na materiály na protiradonové izolace!
POŽADAVKY NORMY ČSN 73 0601 NA MATERIÁLY NA PROTIRADONOVÉ IZOLACE
- mají stanoven součinitel difuze radonu vlastního izolačního materiálu;
- mají stanoven způsob provedení spoje s uvedeným součinitelem difuze radonu;
- trvanlivost odpovídá předpokládané životnosti stavby;
- odolávají veškerému v úvahu přicházejícímu koroznímu namáhání.
- asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace
- Z důvodu obecně velmi špatné těsnosti spojů nesmí být na protiradonovou izolaci použity ani plastové profilované (nopované) fólie
Funkci protiradonové izolace nemůže plnit ani vodotěsná železobetonová konstrukce (bílá vana), i kdyby obsahovala krystalizační nebo jakékoliv jiné přísady a i kdyby použitý beton měl změřený součinitel difuze radonu.
