Rekonstrukce Národního domu Karlovy Vary - případová studie

Krátce z historie

Secesní spolkový dům a hotel byl postaven v letech 1899 – 1901 a nachází se v centrální části Karlových Varů, v ulici T. G. Masaryka. Objekt sloužil jako hotel a kulturní centrum. V roce 1978 byl objekt vyhlášen nemovitou kulturní památkou. V 90.letech 20.stol. byl objekt uzavřen a postupně chátral, až v r. 2007 bylo vydáno stavební povolení na rekonstrukci objektu. V té době byly odebrány i vlhkostní vzorky a připraven původní návrh řešení. Vzhledem k tomu, že se však řešení sanací vlhkého zdiva protáhlo na dalších několik let, byly v r. 2013 odebrány nové vzorky a původní návrh byl přepracován do podoby, v jaké následně probíhala realizace v r. 2014-2015.

Popis stavby

Jedná se o objekt, který obsahuje dvě podzemní podlaží (pod druhým suterénem vede původní technologický tunel, který v novém provozu bude sloužit jako kolektor), přízemí, čtyři nadzemní patra a podkroví. Objekt stojí v mírně svažitém terénu.

Zadáním pro Realsan bylo najít optimální řešení pro:

•  zamezení nebo výrazné snížení a snižování vzlínající vlhkosti z prostoru podzákladí,
• pronikání boční vlhkosti,
• odstranění důsledků a projevů vlhkosti.

Postup při tvorbě návrhu řešení

1. Porovnání vzorků odebraných na vlhkost v roce 2013 a v roce 2007 - vlhkostní stav stavebních konstrukcí je víceméně podobný, stejně tak výsledky vzorků na salinitu.

2. Měření termokamerou, které potvrdilo kondenzační vlhkost.

3. Stanovení hlavních příčin poruch a projevů vlhkosti a salinity:

• neustálé pronikání vlhkosti z podzákladí a okolního prostředí do obvodových stěn (jedním z důvodů je i zrušení části původních anglických dvorků a neudržování těch stávajících, zároveň již nefungují původní izolace a někde nejsou ani vytvořené)
• zatékání srážkové vody do obvodových konstrukcí anglickými dvorky, u kterých již nefungovalo odvodnění, a dešťovými svody
• kondenzace vodních par na stěnách i podlahách v suterénu – kombinací vysoké relativní vlhkosti a nízké teploty vzduchu, objekt byl dlouhodobě nevyužívaný a tedy i nevětraný a nevytápěný
• porušené a netěsné vnitřní rozvody (voda, odpady, topení apod.)

4. Návrh řešení:

• chemické injektáže, které zamezí vzlínání vlhkosti ve zdivu (vodorovné i svislé úrovně)
• vytvoření celoplošně aktivně provětrávaných podlah
• zbudování vnitřních aktivně odvětrávaných předstěn
• vytvoření na části obvodových stěn aktivně odvětrávané vnější předstěny
• obnovení a rekonstrukce původních anglických dvorků
• aplikace tepelně-izolačních, kapilárně aktivních, sanačních omítek i pro eliminaci kondenzační vlhkosti, a to ve více jak 8 různých skladbách

5. Závěr:

Díky možnosti sledovat stav této budovy v odstupu 6 let, byl přehodnocen původní návrh sanace a v zásadní míře byla rekonstrukce spodní stavby řešena principy vzduchoizolačními. Původní systémy odvětrání byly pro tento účel obnoveny a navíc došlo i k jejich rozšíření do částí, kde původně nebyly.

Při této rekonstrukci jsme si mohli opět připomenout, že anglické dvorky a systémy větrání a odvětrávání částí spodní stavby hrály dříve velmi významnou roli, která se v současné době při rekonstrukcích podceňuje, což může mít z dlouhodobého hlediska pro takovéto stavby negativní důsledky.